Želvičku Báru začali léčit před podzimními komunálními volbami. Při cestách k veterináři jsem jí vyprávěl o magistrátu, legračních magistrátních zastupitelích a různých nápadech na povolební uspořádání, jak jsem je vyčetl v novinách. Musím přiznat, že moje vyprávění želvičku dvakrát nezaujalo. Léčení se vleklo a tvorba magistrátní koalice též. Každý den jsem s želvičkou absolvoval jednu injekci, kterou snášela statečně. Na jídlo neviděla, tak jsem ji musel krmit. No a magistrátní zastupitelé nic.

Stará parta magistrátních politiků své papání i přes podzimní volby pořád má, a dokonce na ně dobře vidí, na rozdíl od nemocné želvičky. Tak plyne jeden den za druhým. Želvička najednou začala jíst, běhat, a dokonce znovu vidět. Snad bude i růst.