Úprava, kterou se bude v dohledné době zabývat dolní komora parlamentu, má stopnout lukrativní byznys s malými dluhy, které často narůstaly právě kvůli odměnám nabobtnalým do obřích částek. Podle kritiků se ale díky novele může vymáhání menších částek úplně zastavit. Úprava zákona, za kterou stojí například poslanec Jan Farský, Marek Benda, Jan Chvojka a další, se má týkat jen takzvaných bagatelních pohledávek. Tedy dluhů do 10 tisíc korun. Například desetikorunové dluhy třeba za nezaplacenou jízdenku v městské dopravě nebo upomínku v knihovně totiž často narůstaly o tisícovky korun, které si za vymáhání připočítávaly firmy, které dluh koupily. Takovou praxi omezil už před dvěma lety tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který do té doby vysoké odměny advokátním kancelářím snížil. Jenomže to nestačilo. „Stále se stává, že z dluhu v řádu stokorun se stane dluh v řádu desítek tisíc, protože právě k tomu přispívají štědré odměny advokátním kancelářím."

Naše novela si klade za cíl zabránit umělému navyšování nízkých dluhů,“ říká jedna z předkladatelek nové úpravy Helena Langšádlová. Nový návrh chce proto odměny zrušit úplně a počítá s tím, že náklady na řízení by soudy uznávaly pouze tehdy, pokud by k tomu byl z jejich pohledu důvod. „Soudu stále zůstane možnost, aby v případě složitějších pohledávek, kde advokát musí odvést více práce a případu se více věnovat, přisoudil náklady řízení dlužníkovi ve prospěch advokáta. Obdobně i v případě, pokud bude notorický neplatič vyvolávat obstrukce. Soud jen musí, na rozdíl od současné situace, takové rozhodnutí zdůvodnit a nemůže vyšší odměnu jako náklad řízení přiznat automaticky,“ popisuje Langšádlová.

Jenomže s takovým řešením nesouhlasí advokáti, ale ani sdružení na obranu spotřebitelů. Podle nich totiž novela znemožní malé dluhy vymáhat. „Nyní to většinou funguje tak, že se věřitel může obrátit na advokáta, který si samozřejmě za své služby účtuje odměnu. Tu zaplatí ten, kdo porušil právo. To by podle novely už nebylo možné, ale nelze si představit, že by advokáti své služby poskytovali zadarmo. Odměnu tedy budou chtít zaplatit po klientovi. Pro něj ale vymáhání menšího dluhu ztratí smysl, protože za právní služby utratí více peněz, než reálně vymůže,“ popisuje Roman Mikluš, ředitel právní firmy Vašenároky.cz. Podle něj se svých peněz nemusí domoci například lidé, kterým nepoctivý obchodník neposlal zaplacené zboží, řemeslníci, kterým za jejich práci nezaplatil zákazník nebo třeba ti, kteří půjčili například osm tisíc korun kamarádovi, který jim nechce peníze vrátit.

A Mikluš zdaleka není sám, kdo s novelou nesouhlasí. „Tabulková odměna dosud alespoň pokryla náklady a byla určitou kompenzací stráveného času. Pokud ale projde navrhovaná novela, všichni drobní podvodníčci, programoví dlužníci a nepoctiví „podnikatelé“ budou mít prospěch z toho, že vymáhat pohledávky do 10 tisíc se definitivně stane záležitostí zbytečnou a dlužit do této výše, a to třeba i stovkám či tisícům věřitelů se jednoznačně vyplatí,“ popisuje advokát Petr Bříza. To, že se advokáti do vymáhání nízkých částek jen tak nepohrnou, pak potvrzuje i zkušenost Pražského dopravního podniku. Ten kvůli nízkému zájmu advokátů musel zrušit 450milionový tendr na vymáhání pohledávek z nezaplaceného jízdného, který přisuzoval vítězi odměnu spojenou právě s vysouzenými náklady.