Jak to tak bývá, mým slovům, že teď mě zajímá jenom Senát, nikdo nevěřil. Hledaly se složitější konspirace. A vidíte. Kandidátky do Sněmovny jsou uzavřeny, volby jsou skoro za měsíc a já jsem se nevyloupnul na žádné kandidátce, žádnou jsem nepodpořil, žádné nedělám reklamu. Nejsem součástí žádné předvolební kampaně. Možná fakt tedy bude něco na tom, že cílem mého „politického“ života bude teď Senát.

Víte, on Senát je skvělá instituce. Neoblíbená u veřejnosti, protože si dlouho hledala svoje postavení, svůj cíl, svůj smysl. Ale ten je podle mě jasný. Aby v ní nestranické a nezávislé osobnosti dělaly filtr zákonům, které ve Sněmovně vznikají na základě stranických přání, pohledů a not. A také, aby tyhle osobnosti byly hrází v nedobrých dobách, kdy se kdokoli bude snažit odstranit, potlačit či rovnou zlikvidovat svobodu a demokracii v České republice.

K tomu má Senát několik legálních prostředků. Bez Senátu nezměníte ani Ústavu ani ústavní zákony. Bez Senátu nezměníte žádné volební zákony. A rychlým pohledem do Polska můžeme ocenit i to, že bez Senátu si nenadiktujete obsazení Ústavního soudu.