Tato skandinávská země byla jedním ze tří států, které se připojily k EU v roce 1995, avšak dodnes nepřijala všechny unijní výdobytky.
Švédsko si zachovává svérázný postoj k eurozóně a preferuje ponechání své měny, švédské koruny. I přes to, že země přistoupila k Maastrichtské smlouvě, která umožňuje zavedení eura, jsou veřejnost i politici skeptičtí k této myšlence. Důvody jsou různé - Švédsko si cení flexibility, kterou jim koruna dává, a nechce být vázáno jednotnou měnou upravující více ekonomik.
Země má však přístup k jednotnému trhu EU, který je stále jedním z největších a nejvýznamnějších na světě. Díky tomu mohou švédské firmy snadno obchodovat se svými partnery v rámci unie a mít přístup ke společnému evropskému trhu. Tato hospodářská integrace přináší určité výhody, jako je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Nevýhody členství v tomto článku ponechme stranou.
Navzdory tomu, že Švédsko je členem EU, nevztahují se na něj všechna unijní nařízení. Země si vyjednala několik výjimek, zejména v oblasti spolupráce v justici a vnitřních záležitostech. Švédsko zůstává také mimo eurozónu a na rozdíl od naší země se neobávalo požádat své občany o to, aby v referendu vyjádřili svůj postoj k euru. Plebiscit se konal v roce 2003 a švédští občané rozhodli, že jejich země by neměla přijmout euro jako svou měnu. Existuje opodstatněný pocit, že ekonomika Švédska by byla ohrožena většími riziky spojenými s eurozónou a že by mohla být zbavena své pružnosti v měnové politice. Pro společnou měnu hlasovalo tehdy 42 procent Švédů, proti bylo téměř 56 procent.
Celkově lze říci, že Švédsko se rozhodlo zůstat členem EU, aby mohlo využívat výhod jednotného trhu a hospodářské spolupráce, ale současně si zachovat svou měnu a autonomii v měnové politice. Je to vzor pro další země, které vstupují do EU a zvažují členství v eurozóně. Švédsko ukazuje, že členství v EU nemusí automaticky znamenat i členství v eurozóně a že každá země má právo rozhodnout o své měně a hospodářské politice samostatně. Proto ti, kteří dnes poukazují na to, že v referendu roku 2004 jsme rozhodli o vstupu do EU a zavázali se tím k přijetí eura, neříkají celou pravdu. Evropská unie se od té doby velmi změnila a lidé mají právo se na toto téma vyjádřit. Proč mohou Švédové, kteří jsou v EU o devět let déle, než Česká republika, mít korunu a my nikoliv? Žádný důvod k tomu není. Jen se vládnoucí liberálně-demokratické síly bojí, že lidé by jejich euro tužby odmítli.
Ing. Mgr. Boris Latýn
Článek byl převzat z Profilu Ing. Mgr. Boris Latýn
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
