Tak nám z Hrdličky udělali mrchožrouta aneb když se pisálkové pasují do role soudců: jednou z vlajkových mediálních lodí "progresivistů" ve Spojených státech je levicový Washington Post. Aktuálně si vzal na paškál českého rodáka z Humpolce Aleše Hrdličku, který byl ve Spojených státech  uznávaným antropologem. V Národním muzeu ve Washingtonu jsou rozsáhlé sbírky vzorků tkání a kostí lidí různých ras, na kterých Hrdlička prováděl svoje výzkumy fyzické antropologie a srovnávací antropologie. Pisálkové došli k závěru, že Hrdlička byl rasista a že se musí ostatky tkání vrátit potomkům. Jak už bývá v USA zvykem, strachem stižené vedení ústavu už dohledává potomky, pokud je dohledat lze. Prý už z dnešního hlediska nemá další přechovávání vzorků význam. Nevím, který z amerických lídrů informačního věku radil všem "bořte všechny danosti současného světa". Mnozí se toho chytili a dnes už stále více nenávistí rozvrácená společnost neví, čemu má věřit. Za své totiž vzaly všechny opěrné pilíře osvícenství i víry. Víra v jedinou pravdu, totiž tu, kterou si vyplodíte vlastním rozumem, vede k tomu, že co si myslím, to je pravda. Jenže ne vždy moje pravda koreluje s pravdami druhých. Ve své reportáži o honu na Hrdličku však tenhle hlubší kontext autor informací Daniel Anýž nezmiňuje. Překopávání minulosti je oblíbenou disciplínou "progresivistů" v postfaktické době. A zkuste se ozvat. Ztráta zaměstnání nebyla jen oblíbenou vydírací disciplínou komunistů. Jen ať si vedení Muzea dovolí oponovat. Bude následovat mediální lynč. Ve středověku tuto funkci plnil pranýř. Ten ale následoval až po soudním výroku. Při mediálním lynči soud nahrazují pisálkové. Tam neplatí žádné paragrafy, ale chuť uplatňovat moc nad druhým. Nikým nevolen, nikým nejmenován, nikomu se nezodpovídající, ale mít moc.

V Humpolci má Aleš Hrdlička svoje muzeum. Tak doufám, že k nám tohle nenávistné a pomatené hnutí nedorazí v takové síle, i když i tady začíná blbnout lidem hlavy.