Dámy a pánové, takže se tady scházíme po úporném snad více než šesti- osmiměsíčním boji. Protože jestli si vzpomínáte, tak kolega Kučera se tady pozastavoval, když to řeknu mírnými slovy, nad tím, že nikdo se nevěnuje problému, který máme, a to sice neplatných posouzení dokumentace projednání vlivu na životní prostředí, jak tady ostatně říkal pan ministr. My jsme se potom několikrát pokoušeli v březnu, v dubnu, v květnu zařazovat ten bod na jednání Sněmovny. Vy jako koalice jste to zamítli a poté, co čtvrtý nebo pátý pokus v této řadě udělal neúspěšně můj kolega Stanjura, tak jsme sáhli k tomu, že jsme iniciovali svolání mimořádné schůze, které pokud tento bod projde, jako že předpokládám, že projde, tak bych to považoval v tuto chvíli za to, že byl naplněn účel mimořádné schůze a měli bychom se tady shodnout na tom, že ji tady uzavřeme.

K tomu vlastnímu, co máte před sebou. Jsem poměrně skeptický k tomu, jak je udělaná právní konstrukce. Říkám předem, uvědomte si, že je to bezprecedentní návrh zákona, který může dokonce poškozovat nebo popírat ústavní práva dotčených občanů, to mně nikdo nevyloučil. Upozorňuji, že to prolamuje evropskou legislativu i českou legislativu. Řeší to nějakou naléhavou situaci, do které se domnívám, že nás dostal premiér této vlády a ministři, kteří za to zodpovídali. Samozřejmě resortně pan ministr Brabec. A i když vím a dostal jsem od něj myslím sedmi- nebo osmistránkový přehled o tom, které kroky, jaká skupina, co bylo učiněno, tak my jsme dlouhodobě vyzývali k tomu, že je třeba jednat v Bruselu na nejvyšší úrovni, tzn. na úrovni premiéra. Já se ptám, jestli ty desítky miliard nestály za to, aby pan premiér zvedl své tělo, když to řeknu slušně, a odjel do Bruselu jednat například před dvěma lety, třemi roky, když začala fungovat tato vláda apod. Ale to zřejmě zůstane bez odpovědi.

Co se týká toho jazyka. Když jsme měli včera konzultaci s panem ministrem, tak jsem se pozastavoval nad tím i na české poměry velmi nezvyklým právním jazykem. Bylo mně řečeno, že takto to Evropská unie chce. No budiž.

Už tady byla řeč o tom, že z těch staveb, protože původní seznam zahrnoval ještě ten 11. celek. Ono je to technicky děleno více staveb než těch deset, které tam máte. Ale nebudu všechny informace pouštět, protože jsou tam některé sdružené, takže je to ještě o něco malinko lepší než by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně vypadla klíčová stavba, a to je stavba 511, což je stavba na Pražském okruhu, která spojuje, když jdu od jihovýchodu, stávající dokončenou část Pražského okruhu mezi plzeňskou D5 dálnicí a brněnskou D1. A úsek 511 je navazující na tuto stavbu a končí v katastru obce Běchovice.

Jestli dneska je nějaká důležitější stavba, která neexistuje v České republice - myslím silniční stavbu - tak je to právě tato komunikace. Z jednoho prostého důvodu. Sice se tady mluví o transevropské síti, tak ony jsou dvě katagorie. Je ta jádrová, corg, kde Českou republikou prochází pouze dva koridory. Jeden je číslo 4, který začíná ve Stockholmu ve Skandinávii, pokračuje přes Berlín, Drážďany, Prahu na Brno, Bratislavu, Budapešť, Bělehrad a končí myslím že v Istanbulu.