Nechci se zařadit do fronty odborníků, kteří více či méně důvěryhodně a fundovaně analyzují oprávněnost a závažnost takových stesků. Co ale chci, je upozornit na absurdnost stavu, kdy tyto stesky přicházejí z kruhů TOP 09 a jejich prominentních sympatizantů. Jeden z nich, pan profesor Putna, po svém jmenování dokonce varoval, že hrozí diskriminace kvůli různosti a jejím projevům.
 
Rád bych ho ubezpečil, že taková diskriminace nehrozí. Taková diskriminace už je realitou, a to přinejmenším v hlavním městě a jednoznačně a celkem neskrývaně ji prosazuje právě pražská TOP 09. Prosazuje ji všude tam, kde vytuší sebemenší prostor a možnost.
 
I v Praze byla dlouhá léta, po celou dosavadní dobu platnosti zákona o hlavním městě Praze, dodržována určitá pravidla a určité zvyklosti z tohoto zákona a jeho smyslu vycházející. Zvyklostí bylo, že opozice měla přístup k informacím o činnosti městské rady a k jejímu jednání. Bylo zvykem, že opozice měla své zástupce v komisích Rady i v orgánech městských společností důležitých pro život občanů, jako jsou Dopravní podnik, Pražské služby, Kongresové centrum a další. Zvyklostí bylo, že většinu členů v kontrolním výboru zastupitelstva tvořili zastupitelé z opozičních klubů a také předseda byl volen z návrhů opozice, a tak bych mohl pokračovat. To už ale dávno není pravda.
 
Už v listopadu 2011, když přišla Topka poprvé v Praze k moci v koalici s ODS, tak hned zatočila s každým, kdo jí do té doby podle nich škodil. Tedy nejen se zástupci ČSSD, nebo KSČM, ale i s „neloajálními“ ODSáky. Kontrolní výbor byl „reformován“ do podoby 6 ku 3 ve prospěch koalice, komunistům byl odepřen přístup k jednání Rady a podobně. Dokonce jsme byli svědky toho, že například z řad přísedících senátů Městského soudu v Praze byli z iniciativy TOP 09 vyřazováni kandidáti, i když splňovali všechny zákonné podmínky pro výkon takové funkce a už se v ní osvědčili. Někdo jen proto, že kdysi studoval VŠ v Sovětském svazu, jiný že byl příslušníkem veřejné bezpečnosti, že pracoval na vojenské misi v Berlíně a z podobných „pádných“ důvodů. A tak bych mohl pokračovat až do dnešních dnů. Nevím, jak by to hodnotil pan profesor Putna ve světle svých obav z diskriminace.
 
Zvláštní, ale také velmi poučnou kapitolou pro všechny, kdo se obávají diskriminace, je potom chování TOP 09 vůči KSČM a jejímu klubu. Zatímco vůči ČSSD a ODS lze hovořit spíše o selektivní politické pomstě, která je namířena na toho, koho momentálně nepotřebují, u našeho klubu bych to nejspíš nazval politickým apartheidem. Námi navrhovaní kandidáti jsou dnes pro TOP 09 nepřijatelní kamkoliv, dokonce i do školských rad, které dlouhodobě trpí nedostatkem zástupců zřizovatele.
 
Bohužel, svůj podíl na tom, že v klubu TOP 09 nakonec převážil původně menšinový konfrontační přístup, má i ODS v ZHMP a osobně bývalý primátor Svoboda. Vzpomínám si, jak s oblibou používal výrok J. J. Rousseaua „Nesouhlasím s Vaším názorem, ale do smrti budu ze všech sil bojovat, abyste ho mohl říkat“. Když se ale prodrala ke slovu Topka a začala prosazovat ideologicky a mocensky motivované čistky a likvidovat pražské „zvyklosti a pravidla“, tak většinou pokrčil rameny, možná dokonce nesouhlasil, ale určitě nebojoval „ze všech sil“. To samozřejmě radikály v Topce povzbudilo, postupně získali převahu a rozhodující vliv, a my jsme mohli vidět, jak i v politice roste s jídlem chuť.
 
Možná si říkáte: no. a proč to tady tak rozpitvává, proč by nás mělo nějak zvlášť zajímat, co se děje v Praze, koneckonců je to jenom jeden z krajů.
 
Jsem přesvědčen, že praktiky TOP 09 v Praze stojí za pozornost. Doufám, že lidé, nejen v Praze, si toho budou všímat a uvědomí si, co by nás čekalo v celostátním měřítku v okamžiku, kdy by voliči jejich slibům znovu uvěřili. Tím spíš, že teď, když museli odevzdat klíče od ministerstev, budou se určitě všichni snažit, aby lidé (voliči) co nejrychleji zapomněli, jak tady 7 let vládli a co všechno způsobili. A jistě nám právě oni budou o to vehementněji vysvětlovat, že to jsou právě oni, kdo zajistí dodržování pravidel a zvyklostí a zabrání diskriminaci. Kdo nevěří, ať tam běží.
 

Lubomír LEDL, člen Zastupitelstva hlavního města Prahy za KSČM