Fotbal je v naší republice tím nejmasovějším sportem. Svým klubům fandíme nejen, když vyhrávají, ale držíme jim palce i tehdy, když se jim příliš nedaří. Většinou ve všech městech a obcích jsou fotbalová hřiště, kde se dobrovolní funkcionáři snaží věnovat mládeži a dětem ve svém volném čase. Každý z rodičů vám řekne, že je lepší, když dítě běhá za míčem, nežli bezcílně bloumá s partou, která nemá žádné cíle, a hledá podivná vyžití. Aféra kolem šéfa fotbalu Pelty i ministerských úředníků je opravdu velmi špatným obrazem našich vysokých fotbalových funkcionářů. Sport by rozhodně neměl být umazán jakýmikoliv finančními machinacemi a podvody. O to víc mě překvapuje snaha Jaroslava Tvrdíka ovládnout nejvyšší post. Jistě si každý vzpomeneme, kolika různými profesemi Tvrdík prošel. Bohužel nelze, než konstatovat, že vždy po něm zůstala pachuť neprofesionality a dá se říct, že kam vkročil, tam už tráva neroste. Jen velmi nerad bych viděl, aby dnes, kdy jde o záchranu fotbalu v naší republice, dosadil na nejvyšší post svého člověka, kterého by bezesporu velmi intenzivně ovládal. Vybudovali bychom si v podstatě druhého Peltu. A tak věřím, že všichni, kteří budou mít možnost hlasovat při volbě nového předsedy, dobře promyslí, komu připadne jejich hlas. Hledejme člověka, jenž je opravdu dobrým manažerem zapáleným nejen pro vrcholový fotbal, ale i fotbal na regionech, mládežnický a dětský fotbal. Je důležité, jakým způsobem nový šéf dovede zvládnout tuto nestandardní až krizovou situaci bez dalšího najímání odborníků a tím i rozhazování peněz. Ten, který bude fotbal řídit, by rozhodně neměl být napojen na Peltu ani Tvrdíka.
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
