Za mě osobně by Evropský parlament a Evropská komise měli přestat řešit věci, se kterými se normální člověk v běžném životě nesetká a mnohdy tak ani nedokáže objektivně posoudit jejich význam. Měla by se začít zabývat tématy, která se aktuálně dotýkají naprosté většiny Evropanů. 

Takovým tématem je například problematika bydlení. Tedy přesněji řečeno – nedostatek vhodných bytů, domů a jejich finanční nedostupnost především pro mladé lidi a rodiny s dětmi.

Ačkoliv Evropská unie otevřeně přiznává, že problém bydlení a tzv. bytové pasti řeší desítky milionů obyvatel EU, reálně se tímto problémem nezabývá a ponechává politiku bydlení v pravomoci vlád členských států. Ty ji pak řeší samy bez hlubších konceptů, mnohdy unáhleně či nahodile, nebo ji neřeší vůbec. Čím se však Evropská unie hrdě zabývá je otázka sociálního bydlení, začleňování lidí, kteří ani nemají zájem se přizpůsobit určité struktuře a organizaci života ve státech, bezdomovectví, ačkoliv se tato problematika reálně týká pouze 0,73 % obyvatel celé Evropské unie.