To setkání s mladíkem mělo ovšem jiný rozměr. Roli dvacetiletých mužů vidím jinde než v prodávání přívěšků na klíče na potemnělém parkovišti. Dvacetiletý kluk by měl dělat fyzickou práci. Stát u lopaty, asistovat při stavbách, nosit břemena, opravovat předměty. Absolvovat základní výcvik disciplíny, přežití v nouzových podmínkách, obsluhy technologií. Jsem ženou muže, který sloužil 18měsíční vojenský výcvik a já to prožívala s ním. Musím Vám, milé dámy, říct, že mu to opravdu neublížilo, naopak. Ve dvaceti byl hotovým mužem, uměl si poradit se strojem, se zbraní a s rozkazem velitele. Těmito dovednostmi vládne dosud a vojenskou knížku s "psí známkou" opatruje jako oko v hlavě. Je si dobře vědom své povinnosti vůči zemi, v níž žije, tak byl vychován. A nakonec na vojnu vzpomíná v dobrém, jako většina chlapů v záloze.