Vážení přátelé, milé dámy, vážení pánové!

Jsem poctěna pozváním, kterého se mi od Vás dostalo, a jsem ráda, že Vás mohu jménem svým i jménem Trikolory na Vašem sněmu nejen pozdravit, ale říct Vám také pár dalších myšlenek a vět.

Mám pro Vás dvě zprávy, špatnou a dobrou, respektive několik zpráv špatných a několik zpráv dobrých. Nejprve k těm špatným.

Naše volební formace Trikolora Svobodní Soukromníci ve volbách nedosáhla úspěchu, který jsme si přáli a pro který jsme toho také opravdu hodně udělali. Za něco jistě můžeme my sami, protože věci se vždycky dají udělat ještě lépe, ale je tady také dost vnějších okolností, které jsme ovlivnit prostě nemohli, i kdybychom se snažili sebevíc. Vyjmenovávat je tady nebudu, na to není ani čas, ani se taková podrobná analýza do pozdravného projevu nehodí. Navíc jsem si jistá, že si všechny ty vnější okolnosti umíte vyhodnotit a pojmenovat stejně dobře a správně, jako to umím já či jako to umí Trikolora.

Další špatná zpráva je, že takzvaně propadlo nejen těch našich 150 tisíc voličských hlasů, nýbrž v celkovém součtu rekordních milion hlasů. Výsledkem je zajímavý paradox. Poprvé v novodobých dějinách České republiky tu bude vládnout většinová vláda, která ovšem má rekordně menšinovou podporu obyvatelstva. Bude zajímavé pozorovat, co to udělá a jak se to projeví.