Malínský (ČSSD): Mezi meziválečným kapitalismem a socialismem

30.04.2014 8:21 | Zprávy
autor: cssd.cz

Nedávno vyšlá kniha mladého českého politologa Martina Poláška z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nese sice poněkud dlouhý, ale rozhodně ne suchopárný název Revizionisté, progresivisté a tradicionalisté /Programové debaty v Československé sociální demokracii 1924-1938.

Malínský (ČSSD): Mezi meziválečným kapitalismem a socialismem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Knihovna, ilustrační foto

Pro zasvěcenějšíje jasno: zaplňuje se tak do značné míry citelná mezera v dosavadním poznání historie nejstarší české politické strany. Poláškova politologická autorská ambice je ovšem vyšší: pokusil se tu o vytvoření konstruktu-obecného modelu, který by umožnil hlubší vhled do programaticky kteréhokoliv alternativního politického subjektu. Jakoby mimochodem (ale opravdu jen jakoby) patří k této politologické práci i mistrně zvládnutá historická metoda, která do Poláškových analýz vnáší potřebnou hloubku a dynamiku.

Všechna tři pojmenování hlavních směrů diskusí sociálních demokratů havlovské éry byla vytvořena autorem záměrně jako pomocné badatelské instrumentárium. Zdá se však, že jejich použitelnost či platnost jsou univerzálnější. Revizionisty rozumí mladý politolog osobnosti, vzdalující se vědomě marxismu a – poněkud úženě pojato – usilující o syntézu marxistických a kantovských premis. Progresivisté, pro něž byl historický materialismus východiskem pro zvládnutí soudobých problémů, spojených nejprve s vypracováním nového dlouhodobého programu, nazývaného podle jeho hlavního redaktora Stivínovým, a později s pustošivými následky velké hospodářské krize třicátých let a rychle rostoucím německým nebezpečím, se naopak marxismus snažili tvořivě rozvíjet. Tradicionalisté, v zásadě straničtí vůdcové Hamplova období, se snažili o maximální důraz na kontinuitu strany, v níž byl kautskyánsky vymezený marxismus zásadní součástí její integrity. První skupinu zastupují v Poláškově zkoumání jména praděda Petry Buzkové Františka Modráčka, Josefa Macka či hospodářskéhoredaktora Práva lidu Theodora Pistoria a poněkud překvapivě Zdeněk Fierlinger či filozof Emanuel Rádl, druhou skupinu Jaroslav Čecháček, Václav Běhounek nebo poválečná univerzitní profesorka filozofie Jiřina Popelová, ze známějších Volfgang Jankovec nebo Václav Patzak ze skupiny Dělnické akademie. Skupinu třetí tvoří jména osvědčených vůdců Antonína Hampla, Františka Soukupa jeho jmenovce Františka Tomáška nebo šéfredaktora Práva lidu Josefa Stivína.  Pozoruhodnou osobností byla syntetizující postava filozofa a myslitele Josefa Fischera.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bc. Hana Ančincová byl položen dotaz

Penzijní spoření

Uvědomujete si a hlavně hodláte nějak řešit zásadní problém, a to, že nejen mladí, ale větší část populace nemá kvůli drahotě z čeho spořit, nemají ani úspory pro strýčka příhodu. Nepřijde vám to smutné? Jestli si lidi mají spořit, tak udělejte něco s ekonomikou, ať se máme líp, nemáme tak malé plat...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bartoš (Piráti): Babišova zoufalá snaha zalepit čísla za každou cenu

22:33 Bartoš (Piráti): Babišova zoufalá snaha zalepit čísla za každou cenu

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výdajům na obranu.