Vážené kolegyně, vážení kolegové,

k tomuto sněmovnímu tisku předkládám tři pozměňovací návrhy, které jsou v hlasovací proceduře označeny jako A1, A2-8 a A3 a žádám vás tímto o jejich podporu. A1 obsahuje povinnost distributorů odebírat zpět z lékáren ta balení léčivých přípravků, která lékárna nebude moci vydat pro jejich neověřitelnost v systému ověřování pravosti léčiv. Návrh dále upravuje délku doby krácení, a to 7 dní a řeší jako jediný úhradu nákladů, které lékárna marně vynaloží na veškeré činnosti s neověřitelným léčivem, a to tak, že přiznává lékárnám právo na úhradu nákladů vůči držiteli rozhodnutí registraci vráceného přípravku. Povinnost držitelů rozhodnutí o registraci hradit lékárnám náklady bude působit jako motivační prvek, který přispěje k tomu, aby se držitelé rozhodnutí o registraci snažili v co nejvyšší míře zajistit, aby vrácených přípravků, a tedy závad při ověřování, bylo co nejméně.

Pozměňovací návrh A2, který je v hlasovací proceduře označen jako A2 1 až A2 2-8, že odložení účinnosti musí být vždy upraveno pro celý novelizační bod a neodkládá účinnost nových přestupků. Pouze jim odpovídá sankcí v maximální výši 300 tisíc a u vážnějších deliktů až 2 miliony. Pozměňovací návrh dále upravuje odložit účinnost pouze některých přestupků, jichž se mohou dopustit při ověřování farmaceuti v lékárnách oproti dalším předloženým pozměňovacím návrhům, které odkládají účinnost i u přestupků distributorů a držitelů rozhodnutí o registraci. Odložit beztrestnost držitelů rozhodnutí o registraci je však nežádoucí, jelikož jsou těmi, kteří systém ověřování zajišťují. Dosavadní poznatky potvrzují, že nedostatky systému budou způsobeny buď systémem samotným nebo liknavostí, s níž mnozí držitelé rozhodnutí o registraci k ověřování pravosti léčiv přistupují. Výhodu odložených sankcí proto nelze přiznávat těm, kteří nesou odpovědnost za funkčnost systému, jinak nelze očekávat plnou funkčnost systému ani od 1. 1. 2020.