Hlavní cíle zůstávají po celá léta stejné: ekonomická stabilizace, zvýšení efektivity a transparentnosti, reforma systému vzdělávání lékařů a optimální využití evropských fondů. Bohužel se je ale většinou nedaří plnit. Zdravotnictví za vlády pravicových koalic dokonce utrpělo mnoha miliardové ztráty v důsledku navyšování DPH, restriktivní úhradovou vyhláškou a kursovou intervencí národní banky. Nezbytně nutné navýšení příjmů do systému veřejného zdravotního pojištění v podobě návratu k pravidelné valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zmrazené za ministra Julínka, úpravou DPH na léky a zdravotnické prostředky a kultivací úhradových mechanismů, musí být nutně provázeno snížením zbytečných nákladů a zefektivněním zdravotních služeb.

Protože investice do zdravotnictví spolu s investicemi do vzdělávání a výzkumu patří k těm nejefektivnějším, je třeba také trvale zrušit stropy na pojistné u nejbohatších příjmů zavedené Topolánkovou vládou a celkově navýšit procento HDP vkládané do českého zdravotnictví aspoň na úroveň ostatních vyspělých evropských zemí tak, jak to dlouhodobě navrhuje KSČM. Současná vláda by také měla konečně najít odvahu na solidární srovnání výše plateb pojistného mezi OSVČ a zaměstnanci. Vyměřovací základ OSVČ je totiž stále pouze ve výši 50 procent daňového základu!

Ještě větší odvahu pak bude zřejmě třeba projevit k případnému zavedení tzv. cílené daně u cigaret tak, aby z každé prodané cigarety šla aspoň malá část přímo do zdravotnictví. Vždyť léčba důsledků kuřáctví stojí veřejný solidární systém desítky miliard korun ročně. Podle některých výzkumů to je dokonce sedm krát více než je přínos z tabákových daní do státního rozpočtu.