Země Evropské unie se už v roce 2008(!) dohodly na maximální týdenní pracovní době 48 hodin. Nicméně zaměstnanci se mohou dobrovolně a za přesně stanovených podmínek rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Pak mohou pracovat až 60 hodin, pokud se odbory se zaměstnanci nedohodnou jinak. V případě, že se jako pracovní doba počítá i neaktivní pracovní pohotovost, může to být i 65 hodin za týden. Musí jít ale o výjimku, nikoliv pravidlo. Jinak hrozí i sankce ze strany Evropské komise.

České ministerstvo zdravotnictví svým dlouhodobým neřešením konce platnosti výjimky EU o přesčasové práci lékařů k 1. 1. 2014 tak způsobilo ohrožení dostupnosti potřebné zdravotní péče pro pacienty. Nutnost snížit počet přesčasů až o polovinu znamená přeplněné ambulance, dlouhé seznamy plánovaných operací a nedostatek kvalifikovaných lékařů už v březnu nebo dubnu příštího roku, kdy si lékaři vyčerpají své roční „přesčasové“ penzum. Nemocnice budou muset buď přijmout nové lékaře, nebo omezit výkony. To vše v situaci, kdy je řada nemocnic ve velkých finančních problémech způsobených likvidační úhradovou vyhláškou a navýšením DPH za bývalého ministra Hegera (TOP 09).