Iniciátor Petr Martan představil petici, která požaduje zachovat doposud zelené vzrostlé lesy na území jihočeské části Národního parku a CHKO Šumava, které chrání zdroje spodních a povrchových vod pro obyvatele v širokém území. Petice požaduje zákon, který zamezí dalšímu usychání lesů. Konkrétně chce, aby zákon stanovil limit – tedy 1 ha jako maximální možný rozsah suchého lesa v jednom lesním celku.

V NP Šumava na 51 % rozlohy došlo k úpadku lesů natolik, že v nich nejsou zcela plněny funkce – klimatické a vodohospodářské. Na takovém území nejsou plně chráněny vodní zdroje. V lesích schází 9 milionů vzrostlých stromů. Jeden strom má schopnost zadržet 6 hektolitrů vody za rok – tedy šumavské lesy ročně nezadrží 54 milionů hektolitrů vody. Proto je na místě označovat polovinu území národního parku za ekologicky zdevastovanou.

Petice reaguje na globální klimatické změny, které se projevují extrémním suchem, povodněmi a poklesem hladin spodních vod. Dle loňské zprávy OSN se světové zásoby vody v r. 2030 sníží o 40 %. OSN proto vyzývá k zajištění „modré revoluce“, tedy hnutí za záchranu vodních zdrojů. V ČR však nastala „zelená revoluce“, tedy hnutí fanatiků, kteří nehodlají uznat, že šumavská lesní katastrofa neměla být a že je nepřirozená. Tito naivní lidé prohlašují, že když uschne druhá polovina Šumavy, tak je to stále přírodní úkaz. Z této totalitní ideologie vzešla novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterou poslanci již začali projednávat. Petice chce, aby dlouhodobým cílem ochrany národních parků bylo zajištění a zvyšování schopnosti lesů akumulovat vody a plnit jejich klimatickou funkci. Navržená novela však neobsahuje žádnou zmínku, která by vedla správce území k zajištění výše uvedených funkcí. Požadavky petice byly konkretizovány  do pozměňovacích návrhů k uvedené novele zákona předloženého ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.

Jedna zóna super-bezzásahová a druhá bezzásahová

Obsah petice, lesnické a vodohospodářské principy uvedené P. Martanem zpochybnil na jednání náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. Uvedl, že suché lesy mají schopnost zadržovat vodu stejně, jako ty zelené a vzrostlé a že to má podložené jejich hydrologickým ústavem. Zároveň obhajoval navrženou novelu. V ní sice není uvedeno, kolik bude jednotlivých zón, ale zmocňuje ministerstvo k vyhlášení bezzásahových (suchých) lesů v neomezeném rozsahu. Jejich zonace je známa a byla veřejně představena ministerstvem. Chtějí 50 % území parku – což je 80 % lesů – zařadit do kategorie, která je určena k uschnutí (zóna přírodní 28 %, zóna přírodě blízká 22 %). Tedy jedna zóna je super-bezzásahová a druhá bezzásahová. V obou zónách bude platit, že se tam nebudou zpracovávat stromy popadané větrem a stromy kůrovcem napadené, ale ani to, aby tam správce co nejdříve obnovil zrušenou vodní funkci.