Když si člověk vzpomene na korupci v devadesátkách, působí ti tehdejší kmotříci skoro jako žabaři.
Úplatky v igelitce na benzínce, pár milionů v hotovosti, předání v zákulisí – a občas z toho bylo i vězení.
Pak přišla éra „sofistikované“ korupce – náhlí malíři, jejichž obrazy kupovali kamarádi za miliony, sponzoři a podnikatelé pumpovali peníze do politiky přes umění, nadace a podobná schémata.
Dnes už je to ale o level dál. Politik může být klidně premiérem a zároveň v rámci rodiny přes svěřenské fondy vlastnit obří holding napojený na státní dotace, zakázky, investiční pobídky i legislativu. Může ovlivňovat zákony i trhy.
Z veřejných peněz a nastavení pravidel se tak dají „transparentně“ vysávat miliardy ve prospěch vlastní firmy nebo dětí – a všechno je formálně legální, auditní zprávy a střet zájmů se řeší roky a mezitím tečou další a další peníze.
Devadesátkoví zlodějíčci brali kufřík na pumpu. Dnešní elity si rovnou koupí stát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jsou zákulisní kšefty v politice nyní daleko horší?
_profil_top.jpg)
