V roce 2019 i přes růst HDP došlo ke zvýšení nominální výše státního dluhu na nepředstavitelných 1 640 miliard. Vláda si navíc pomohla rozpuštěním prostředků ve výši 18 miliard z tzv. privatizačních fondů, které měly sloužit k důchodové reformě či sanaci ekologických škod.

Jako čistí příjemci prostředků z EU jsme také obdrželi o 68,5 miliardy korun více, než jsme do rozpočtu EU odvedli. Existují zde ovšem pochybnosti o efektivitě nakládání s těmito prostředky, protože premiér Babiš je v evidentním střetu zájmů, kdy je pro něj žádoucí, aby prostředky z EU dostávaly především firmy v jeho svěřenských fondech, ostatně jako veřejné zakázky, státní dotace či pobídky. Jelikož jsou všechny projekty předfinancovány ze státního rozpočtu, v případě neproplacení dotace ze strany Evropské komise ji stát musí složitě vymáhat přímo u příjemců dotací. Pokud není úspěšný a k vrácení dotace ze strany příjemce nedojde, zůstávají tyto neproplacené prostředky zátěží pro státní rozpočet.