Dnes se s takovou diskusí setkáme všude - a přitom se to zatím naší země v podstatě netýká. Počet uprchlíků, kteří se objevují u nás a zůstávají zde, nepřesahuje zatím ani tisíc osob. Přitom část z nich sem byla přijata na základě mezinárodní dohody o pomoci pro křesťanské uprchlíky z Iráku.

Je příznačné, že někteří naši politici se tváří tak, že taková vlna uprchlíků je něco nového, co snad ani nečekali. Přitom je dobře známo, že prezident Miloš Zeman na nebezpečí, které představuje pro evropskou společnost militantní islám, upozorňuje velmi dlouho. Ještě dávno před svým nástupem do úřadu prezidenta nejednou mluvil - zejména v reakci na některá teroristické činy - že některé skupiny teroristů se opírají o militantní výklad islámu a jsou odhodlány bojovat proti „nevěřícím", jak se nazývají ti, co nejsou islámského vyznání, se zbraní v ruce a jsou připraveni bezohledně vraždit - jak to nakonec předvedli při nedávném činu v listopadu minulého troku v Paříži. Varoval před tím, aby se tyto činy nepodceňovaly a nepokládaly jen za činy jakýchsi pomatených jednotlivců.

Nedávno jsme si mohli v našem tisku přečíst o mladém Afghánci, který určitou dobu pracoval jako tlumočník vojsk NATO v Afghánistánu a který po jejich odchodu byl vystaven různým hrozbám, které ho ohrožovaly na životě. Proto ze země odešel a nyní je v uprchlickém táboře v Calais a chce se dostat do Anglie. Ve Francii se mu nelíbí, neboť tam prý uprchlíky nemají rádi. Co si o takovém případu myslet? Že je tento uprchlík opravdu ohrožen na životě, nebo se současně chce dostat i tam, kde mu, podle jeho úvahy, bude lépe? Nakolik je potom celý jeho příběh pravdivý? Opravdu utíká před ohrožením života nebo je jen ekonomickým emigrantem?