Státní symboly jsou součástí české státnosti. Ta současná navazuje na období prvních státních útvarů na území České republiky – Velké Moravy a přemyslovských Čech 10. století. Na jejím vybudování se podíleli svatý Václav v 10. století, Karel IV ve století 14. a Tomáš Garrigue Masaryk, který se stal prvním prezidentem samostatného Československa. Součástí české státnosti jsou také naše tradice, kultura a jazyk. Zejména v dnešní době politického relativismu, křivení a ohýbání pojmů a předkládání jejich umělých nových významů, je nutné stále připomínat, že česká státnost se navenek projevuje užíváním státních symbolů, které patří k nejcennějšímu dědictví naší vlasti.

Státní symboly navenek odlišují jednotlivé národní státy a jsou průkazem svrchovanosti. Postoje k nim deklarují u konkrétních jedinců jejich (ne)sounáležitost se státem a národem a jejich (ne)respekt k historickým hodnotám, které bez rozdílu výsledků voleb představují. To bez rozdílu voleb je důležité, protože z historického hlediska státní symboly nejenže výsledky voleb přežijí, ale ani za ně nemohou.