Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl tento bod, který se týká navrhovaného řešení otázky rostoucích platů. Ta situace je dneska taková, že poslanec bere průměrně, pokud si vezmeme toho funkcionáře, který je místopředseda výboru, což je tady drtivá většina lidí, 95 tisíc korun čistého měsíčně, v čemž jsou samozřejmě započteny i náhrady, které jsou paušální, to znamená, nemusí se vykazovat. Navrhuje se zvýšení o 20 %, z toho 10 % tvoří navýšení koeficientu z 2,5 na 2,75. To je to mimořádné skokové zvýšení. A cca nějakých těch 10 %, to bude růst mezd v nepodnikatelském sektoru, který je automatický, který je zabudován již do toho platného zákona.
Já si myslím, že je naprosto logické, že tato otázka vyvolává pozornost veřejnosti a vyvolává vždycky pozornost veřejnosti, s tím zkrátka nic neuděláme, protože logicky když se řekne, že poslanci si zvyšují plat o 20 tisíc měsíčně, tak řada lidí, kteří ani těch 20 tisíc korun měsíčně neberou, to vnímá jako problematické. My se s tím samozřejmě musíme vypořádat. Je to politická otázka jako každá jiná.
Pokud jde o návrh vlády, vláda navrhuje, aby platy politiků rostly jenom v důsledku růstu platů v nepodnikatelském sektoru, to znamená, aby nedocházelo k mimořádnému nárůstu koeficientu z toho takzvaného Hamáčkova automatu.
Připomeňme si situaci, ve které tento návrh byl předložen. Ten návrh byl předložen podle mého názoru primárně proto - a předložila ho menšinová vláda Andreje Babiše bez důvěry - aby se ukázalo, že tady je hodná vláda, která předkládá snížení platů politiků, a tady je zlá Poslanecká sněmovna, která si ty platy nechce snížit.
Takže logicky, když jsme dostali tento návrh, který vypadá celkem rozumně, tak my jsme si řekli - my to podpoříme, pane Babiši, tady máte našich 22 hlasů, my to podpoříme a jestli se dá dohromady těch 78 hlasů, tak to projde. To samozřejmě vyvolalo poměrně řekl bych diskuse uvnitř různých klubů, protože podpora tomu návrhu tam vůbec nebyla jednoznačná.
Pokud jde o to ratio, tak se musíme vrátit k tomu, co je to vůbec Parlament. Parlament je reprezentativní těleso, které má reprezentovat obraz společnosti, zastupovat zájmy všech tříd napříč celou společností. Parlament není skupina nejchytřejších lidí ve státě, není to skupina manažerů, kteří by měli mít manažerské platy, zkrátka mělo by to být těleso, ve kterém se budou promítat všechny zájmy v celém národě. A z toho také vyplývají dva extrémy, ke kterým může dojít pokud jde o odměňování, pokud jde o platy poslanců.
Prvním extrémem jsou příliš vysoké platy. A v tomto případě Parlament neplní svoji reprezentativní funkci. Musíme si říci, že už dneska typický poslanec bere víc než 98 % zaměstnanců v České republice.
Pokud má Parlament plnit tuto svoji reprezentativní funkci, tak samozřejmě nemůže mít absurdně vysoké platy, protože by se odtrhl od běžných občanů. Stal by se elitou, stal by se kastou, která zastupuje zájmy vysokopříjmových skupin. A musíme si říci, že někdy nám to tady tak i funguje, když jsou schvalovány návrhy, které vystihují zejména potřeby vysokopříjmových skupin.
Pokud jde o ten druhý extrém, tak jsou to příliš nízké platy. To je případ, kdy je vyvolána závislost poslance na jiných příjmech, například od korporací, a je vyvoláno prostředí, které může fungovat k tomu, aby v něm bujela korupce. To je druhý extrém, který je naprosto nežádoucí.
Když se podíváme na historii, tak máme řadu příkladů. Například v Římě, kde byly funkce neplacené a vedlo to k tomu, že se ty funkce kupovaly a že v Římě u těch funkcí v Římské republice bujela korupce.
Čili toto jsou ty dva extrémy, mezi kterými je potřeba najít nějaké optimum. A různé národy volí různý koeficient vztahu mezi průměrnou mzdou v podnikatelském sektoru a platem poslance. (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Děkuji. Domnívám se, že finanční motivace poslanců v žádném případě není to jediné, proč by ty lidi vstupovali do funkce. Myslím si, že finanční motivace funguje pouze do určité hranice. Dokonce jsem k tomu četl nějaké články, výzkumy, že od určité hranice další zvyšování odměňování nevede k adekvátnímu růstu produktivity práce.
Takže ta představa, že bychom si tady dali manažerské platy, extrémně vysoké, jaké berou šéfové státních podniků, by určitě nevedla k tomu, že by Parlament fungoval lépe, jak se to někteří snaží naznačit. A kvalita parlamentní práce by se tím rozhodně nezvýšila.
Čili já ten návrh považuji za věcně správný, protože dosahuje lepší rovnováhy mezi těmito dvěma extrémy. Proti tomu návrhu byly vzneseny dvě námitky. Ta první námitka spočívá v tom, že je to návrh populistický. Mně se úplně nelíbí, že se označí zvyšování platu politiků za zodpovědné řešení a když to někdo kritizuje, tak se mu namítá, že je to populismus a že by se to dělat nemělo.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Já si myslím, že mohou být populistické návrhy, které se týkají odměňování ústavních činitelů. To jsou ty návrhy na to, aby například poslanci pracovali zadarmo a tudíž byli závislí a zkorumpovatelní. A domnívám se, že na hraně populismu je i to, abychom si v tento okamžik zmrazili odměny, pro což není žádný rozumný důvod. A jediné, k čemu by to vedlo, je, že na začátku dalšího volebního období by zase skokově vyrostly platy politiků.
Ta druhá námitka, která je vznesena proti tomuto návrhu, je, že by si poslanci neměli sami zvyšovat platy. Přitom všichni víme, že to právě bylo politické rozhodnutí v minulém volebním období, kterým ty platy byly tímto způsobem politicky zvýšeny. Já jsem si tady vytiskl ilustrační graf, jak to vypadá, když politici mají vliv na zvyšování svých platů. Takhle to vypadá. (Ukazuje do pléna graf.) Takhle jednoduše lineárně rostou mzdy v ekonomickém sektoru a tímto kostrbatým způsobem rostly platy politiků.
A to je podstata toho mého pozměňovacího návrhu, který podávám dneska k sněmovnímu tisku 167, aby ty platy nerostly podle státního sektoru - protože to můžou politici ovlivňovat tím, že zvyšují platy učitelů, úředníků, a tak dále - ale aby byly navázány na prosperitu celé naší země. To znamená, aby byly navázány na ten ekonomický sektor. A kdyby to tak skutečně bylo, tak ty platy politiků porostou lineárně, nebo přibližně tímto způsobem jako rostla průměrná mzda v ekonomice. A nemusíme tady vůbec nic řešit, máme to vyřešeno na mnoho let dopředu.
Nevím, jestli ten návrh projde. Je to samozřejmě otázka hlasovací většiny, která tady bude. Nicméně myslím, že bychom se i v této oblasti měli posunout směrem k systémovému řešení. A my jako Pirátská strana jsme k tomu ochotni a uspořádáme kulatý stůl, abychom se sešli k tomu, jak to do budoucna vyřešit, aby ty odměny, platy politiků, se odvíjely od celé podnikatelské sféry a aby nastal i nějaký vyvážený vztah vzhledem k představitelům soudní moci.
Došlo tady totiž historicky k tomu, že soudci si zvýšili platy a došlo k tomu, že někteří soudci berou podstatně více, než třeba ministr spravedlnosti. A to si myslím, že rozhodně systémové není. Proto jsem vás chtěl poprosit, jestli byste byli ochotni se této dlouhodobější diskuze zúčastnit, abychom se s tím konečně jednou provždy vypořádali a nemohl mít nikdo z veřejnosti námitky proti tomu, že si politici jakýmkoliv způsobem zvyšují platy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
