Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové,
já jsem opravdu ve třetím čtení ke konsolidačnímu balíčku nechtěl vystupovat, ale vzhledem k tomu, že spousta vystoupení byla laděna opravdu velmi negativně a myslím si, že se i v naší společnosti vytváří sentiment k úsporám ve veřejných rozpočtech, který je negativní, tak si myslím, že je potřeba vyzdvihnout i to, co je v konsolidačním balíčku pozitivní. A myslím si, že je tam toho hodně.
Ta debata se posunula směrem, který podle mě není úplně dobrý. Pojďme si připomenout i ty dobré věci, které tam jsou. My jsme skutečně přicházeli k vládě v situaci, kdy byl deficit státního rozpočtu, výsledek hospodaření, minus 420 miliard korun. Tyto deficity se nám podařilo výrazně srazit - 295 miliard, aktuálně 252, návrh na příští rozpočet, takže skutečně to tempo snižování zadlužování je výrazně větší, než jsme tady měli předtím. Samozřejmě, kritizoval nás za to Nejvyšší kontrolní úřad, kritizovaly nás za to mezinárodní instituce, které upozorňovaly, že právě v tom roce, kdy jsme přebírali vládu, než jsme ji převzali, tempo zadlužování bylo největší v celé Evropské unii. Takže z toho se nám podařilo dostat a já si myslím, že to je náš velký úspěch.
Jak tato věc vznikla, samozřejmě všichni dobře vědí. V minulém volebním období se udělal krok, který byl bohulibý, ale vlastně prohloubil ten nás strukturální deficit ještě tím, že jsme si podsekli příjmy státního rozpočtu. Samozřejmě, snížit daně z příjmů je dobrá a hezká věc pro zaměstnance, ale každá takováto změna daňového systému musí být současně kryta. A to se v tom daném případě nepovedlo. Nebylo to kryto žádnými dodatečnými příjmy, takže ta změna znamenala v podstatě 100 miliard minus pro státní rozpočet, a tím vznikl ten základní problém. Je škoda, že ti, kteří tehdy vládli, neměli tu zodpovědnost, aby domysleli, jaké důsledky to bude mít pro státní dluh.
Ale dobrý, to se stalo a nebavme se o tom, kdo na tom má vinu, berme to jako příležitost. A já to beru jako velkou příležitost, kterou jsme dostali, že jsme měli možnost i upravit ten daňový mix tak, aby odpovídal daňovým mixům, které mají moderní státy.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek
Takže byli jsme v situaci, kdy jsme tady měli nějakých minus 100 miliard, minus 150 miliard, které jsme museli najít a brali jsme to jako příležitost poskládat to jiným, lepším způsobem, než abychom to zpátky napařili těm zaměstnancům. A to je věc, která se povedla. Šli jsme do toho s tím, že musíme udělat úspory jednak v chodu státního aparátu, jednak v tom, jaké dotace rozděluje stát různým podnikatelům a dalším institucím. Takže ta první věc byly úspory. A samozřejmě - a já to otevřeně přiznávám, bylo potřeba i zvýšit daně, a to z toho důvodu, že předtím tomu největšímu výpadku příjmů 100 miliard došlo právě tím, že se nezodpovědně ty daňové příjmy státu podsekly. A třetí krok, který byl zásadní při tom plánování - a tady musím dát za pravdu opozici, my jsme se opravdu nechtěli dostat do stavu, kdy bychom udělali takové razantní škrty, které by dlouhodobě vedly k tomu, že přijde druhá recese, kterou si vyrobíme sami.
To je věc, kde jsme se museli poučit z toho, co se stalo ve finanční krizi a jakým způsobem tehdy na to vláda reagovala a ty rozpočtové kroky vyvolaly takové důsledky v ekonomice, že to vedlo k další zbytečné recesi. A to byla věc, které jsme se chtěli vyhnout. A proto si myslím, že všechny ty kroky v souhrnu jsou relativně mírné a rozumné. Když se přece jenom podíváme na to, že zdanění práce roste o 0,45 procentního bodu, 0,45 procentního bodu na nemocenském pojištění, tak je to velmi mírný krok, když to srovnáme s tím, že v roce 2020 o 4 procentní body, čili osmkrát více se to zdanění snížilo. Takže lidé jsou na tom dneska cirka o ty 4 procentní body lépe... budou na tom lépe, než v roce 2020, než se udělaly ty daňové změny, které nebyly kryty žádnými příjmy.
Takže to je asi nějaká taková základní strategie. Samozřejmě stát šel do toho s tím, že musí uspořit na svém provozu, proto minus 5 % v provozu ministerstva. Viděli jste, že ty škrty napříč různými rezorty jsou různé, takže nebylo to tak, že jsme přišli s tím, že všichni musí škrtnout stejnou částku. Já musím ocenit i našeho vicepremiéra Ivana Bartoše, že k těm nejrazantnějším škrtům probíhá v Ministerstvu pro místní rozvoj, takže ten příspěvek proti dluhovému tažení této vlády je tam největší. Stejně tak na těch dotacích, to je nějakých minus 50 miliard korun. Úplně logicky k tomu přispěli i ústavní činitelé, kde jsme si schválili zamrazení 0,5 miliardy korun. Takže to jsou věci, kde ten stát spoří u sebe. Takže není pravda, že by úspory neprobíhaly na straně státu, ale že by docházelo pouze ke zvýšení daní.
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Jak už jsem říkal, zvyšování daní a odvodů, které logicky si myslím, že je potřeba posuzovat víceméně stejně, tak je pouze ve výši 0,45 procentního bodu u té daně z příjmu nebo nemocenského pojištění. A to je případ, kdy to není tak, že bychom si to vycucali z prstu, ale má to logiku, která vyplývá právě z toho, že celý systém tohoto pojištění je dneska v deficitu 10 miliard korun. To znamená, že my vybereme méně peněz, než potom rozdělíme na těch různých dávkách. A jevilo se zcela logickým, že v této situaci potřebujeme dostat ten systém tak, aby byl v černých číslech. To je logika toho, kde se vzalo těch 0,45 procentního bodu. I tak zůstává ten systém - a to si myslím, že je obrovské vítězství pro normální pracující lidi, že nedochází ke zvýšení zdanění práce, a to jsme se snažili takhle ten daňový mix přenastavit a využít příležitost, kterou jsme dostali.
Když se podíváme na ta čísla, tak si myslím, že jsou celkem jednoznačná, pokud jde o zdanění práce, tak 91 % lidí na tom bude lépe, než v roce 2020. Čistá mzda poroste, ten rozdíl je asi 4 procentní body. Je potřeba říct, že je pravda, že i tedy 9 % lidí, 9 % to je velmi malá část populace, ale je to pravda, jsou to lidé s příjmem kolem 30 000 korun, kteří čerpali slevu na manželku nebo manžela, tak u těch skutečně dojde v důsledku změny té slevy, pokud nesplňují nově i podmínky k nárůstu. Ale je to 9 %, 91 % na tom bude příjmově lépe, než v roce 2020. Čili žádná katastrofa se nekoná. Když si vezmeme předchozí dvě volební období, tak pro jejich drtivou část ty daně z příjmu byly pro drtivou část populace vyšší. Takže nemá smysl to vykreslovat jako nějakou katastrofu, naopak z hlediska příjmů je to velmi pozitivní.
Vyhověli jsme tím i tomu, na co nás upozorňovali odborníci, že ta sleva na manželku nebo manžela má demotivační efekty od zaměstnávání. To znamená, pokud jí někdo pobírá a vzal by si nějakou práci navíc, tak potom druhý manžel může přijít o slevu a tudíž to tu manželku nebo manžela odrazuje od toho, aby vůbec šli pracovat a obohatili trh práce. Takže to kritizovala spousta odborníků, označovali to za velkou nelogičnost v našem daňovém systému. A já jsem velmi rád, že se podařilo tuto nelogičnost odstranit. To si myslím, že je jeden z mnoha pozitivních prvků, které přináší daňový balíček. Ta sleva zůstává skutečně u těch, u kterých je řekněme nejpotřebnější, to znamená zejména tedy u maminek, které se starají o děti.
Konsolidační balíček obsahuje i spoustu věcí, na kterých je shoda s opozicí, to je potřeba připomínat. Je tam problematika navýšení daní u cigaret, z alkoholu. Na těch věcech je shoda, podporuje je jak opozice a koalice, takže nemá smysl tady o nich diskutovat. Ale opět je tady jedna pozitivní věc, že dochází k odstranění těch zbytečných a nesmyslných výjimek u některých typů nikotinových výrobků. To jsou ty takzvané vapy, nikotinové sáčky a další, které byly dosud nezdaněné. A budu pokračovat, když už se bavíme o těch neřestech, na kterých je shoda, tak za velkou pozitivní věc v daňovém balíčku považuji, že dochází k razantnímu omezení příjmu obcí, které žily z hazardu. Ten hazard to skutečně byl problém, už některá obec má příjmy z hazardu 200 milionů a příjmy ze svých obyvatel nějakých 15 milionů. To bylo úplně neuvěřitelně nastavené. Vůbec nechápu, jak to tady mohlo vzniknout. Ale bylo to nastavené skutečně tak, že ty obce byly motivovány povolovat další a další automaty, že dostávají peníze z on-line hazardu, na který ta obec nemá žádnou zásluhu, tak dostávala podle počtu automatů, které má na svém území, tak dostávala peníze z on-line hazardu.
Tak to byl bohužel úplný nesmysl, který tady byl dlouhodobě postavený naprosto nevýhodně pro stát a výhodně akorát pro těch několik málo hazardních obcí. Tady se nám podařila velká náprava. Tyto hazardní obce přijdou o 60 % svých příjmů z tohoto hazardu a samozřejmě to znamená, že tedy si stát sáhne na větší příjmy z hazardu a už nebude žádná obec motivovaná tolik k tomu, aby povolovala na svém území automaty, aby si sáhla na příjmy z hazardu. A samozřejmě ty obce to měly zařízené tak, že jedna pidi obec povolila na svém území hazard, aby z toho měla peníze. Ale ty obce, které byly kolem, kde ty lidé třeba bydleli a dojížděli tam a kde způsobovalo ty negativní důsledky, kde samozřejmě to mělo těžké sociální dopady na ty rodiny, ale ne na území té hazardní obce, ale na území sousední, které z toho nich neměly, tak teď nově tyto sousední obce budou mít podíl, aby se mohly třeba rozvíjet sociální služby, které se věnují prevenci patologického jednání a pomoci těm rodinám, které trpí těmito problémy. Takže náprava té situace v hazardu, to považuju opravdu za velký úspěch a za velký přínos v tom konsolidačním balíčku.
Samozřejmě jsme hledali další příjmy do státního rozpočtu, abychom snížili to tempo zadlužování. Ale jedna věc pro nás byla svatá a tady si myslím, že jsme zase ve shodě s opozicí, že jsme zastávali názor, že nesmí docházet ke zdražování potravin, ba naopak, že tam, kde to jde, tak chceme a opozice to navrhovala, to je potřeba říct korektně, navrhovala, aby se snížily daně na potraviny nebo aby se vynulovaly tak, abychom byli konkurenceschopní třeba vůči Polsku. Tak myslím si, že tohleto je důležitá věc, která se podařila v konsolidačním balíčku, že to zvyšování daní není na úkor našich spotřebitelů a naopak dochází ke snížení daní z 15 % na 12 % na potraviny. To znamená, že tam, kde by obchodník mohl chtít zdražovat, protože se mu zvyšují náklady, tak to oddálí, anebo naopak dlouhodobě tam, kde je konkurence, tak tam to povede dlouhodobě k tomu, že velká část těch nákladů se vrátí zpátky do peněženek spotřebitelů. Je to samozřejmě opatření, které má pomoci částečně zmírnit dopady inflace, a proto to považuji za opatření, které je správné.
Naopak důležitá součást těch daňových změn je, že se snižuje daňové zatížení výstavby, že v České republice máme opravdu velký problém s bytovou krizí, zejména v těch větších sídelních oblastech, tak tam skutečně to lidé mají těžké, najít bydlení za dostupné ceny. A proto, protože jeden z těch důležitých nástrojů je zkrátka více stavět, více investovat v této oblasti tak, aby byly nové byty dostupnější, tak v této oblasti dochází ke snížení daně z přidané hodnoty na výstavbu, a to se samozřejmě promítne, pokud bude to prostředí konkurenční, a doufám, že uděláme maximum pro to, aby bylo, do snížení cen bydlení nebo aspoň do jejich dalšího nezvyšování, protože posledních mnoho let jsme svědky toho, že ta cena bydlení se pořád zvyšuje a zvyšuje a zejména třeba pro mladou generaci to bydlení se stává těžko dostupným.
Důležitá věc, kterou jsem chtěl zmínit, je, že součástí těch našich daňových změn je i velké zjednodušení daně z přidané hodnoty, kdy doteď jsme tady měli tři sazby nebo možná čtyři sazby, teď budeme mít sazby základní dvě, základní sazba a snížená dvanácti procentní.
Takže takový ten legrační příklad, jak jsme byli svědky toho, že pivo podle toho, jestli se dávalo s sebou domů nebo v restauraci nebo jestli nějaký jiným způsobem se prodávalo třeba v obchodě, tak pokaždé mělo jinou sazbu, tak to byla nelogičnost toho daňového systému. Nově to bude velmi jednoduché. Pivo bude zkrátka v základní sazbě tak, jak je to logické, protože jde o alkoholický nápoj a není žádný důvod, proč by měla být jeho spotřeba zvýhodňována na úkor státního rozpočtu.
Je potřeba říct, že nápoje se přesouvají do vyšší daňové sazby a má to jedinou výjimku, kterou vláda schválila, a to je pitná voda. Má to samozřejmě motivovat k tomu, aby každý měl možnost, ať už jde do restaurace nebo si ji točí z kohoutku a tak dále, tak aby měl jednoduchý přístup k vodě, dostupnou vodu, abychom to nezdražovali. Takže nově, když člověk půjde do restaurace a bude si vybírat mezi pivem a vodou, tak ta voda bude ve zvýhodněné daňové sazbě tak, jak to má být. Protože je tam logický důvod, proč podporovat, aby lidé pili vodu, žili zdravě a tam, kde ty důvody nejsou, tak to zvýhodnění nebude.
To je vlastně základní princip, se kterým jsme šli do té diskuse o dépéháčku, dávat tu zvýhodněnou nižší sazbu pouze v případech, kde jsou opravdu hodné zvláštního zřetele, protože každá takováto výjimka z daně znamená, že státní rozpočet přichází o peníze. A v dnešní situaci to znamená, že každá tato daňová úleva zvyšuje státní dluh.
Důležitá věc, která samozřejmě je sporná, ale ke které je potřeba se vyjádřit, tak je daň z nemovitosti. Jak už jsem říkal, byla to příležitost přenastavit ten daňový mix takovým způsobem, aby byl férovější, spravedlivější. Bohužel my jsme tady měli dlouhodobě nastavenou daň z nemovitosti tak, že ve srovnání s ostatními státy OECD byla velmi malá. To bylo samozřejmě velmi výhodné pro majitele nemovitostí. To je v pořádku. Na druhou stranu, když to srovnáme s těmi ostatními státy, tak to vytvářelo i řadu negativních dopadů. Řeknu příklad.
Já třeba bydlím na Žižkově a na Žižkově je spousta cizinců. Cizinci, kteří přijedou do České republiky, koupí si tady byt, ale jsou zaměstnáni stále v zemi svého původu, ať nějaká vyspělá západní země, na tom Žižkově se jim žije skvěle, jsou tam krásné parky, udržované za peníze daňových poplatníků a tak dále. Ale oni tam vlastně neplatí žádné daně z příjmu, neplatí tam, pokud to mají dobře nastavené, neplatí korporátní daně, platí tam jenom to dépéháčko z věcí, které si koupí v sámošce a potom tam platí, pokud si koupí ten byt, velmi maličkou daň z nemovitosti. Takže platí nějakou tisícovku, dva tisíce a to je všechno, čím přispívají na chod té městské části. Takže my tímto způsobem v podstatě vytváříme obrovské motivace pro lidi ze zahraničí, aby se přistěhovali do takovýchto městských částí, kde se jim žije krásně, skvěle a mají velmi nízké náklady se svým životem, a to tím, že jsme si nevhodně a extrémně nekonkurenčně nastavili daň z nemovitosti. Když se podíváme na ty průměry v OECD, tak ta daň z nemovitosti je asi třikrát větší. Takže si myslím, že bylo nevyhnutelné, bylo to jenom otázkou času, kdy dojde k reálnějšímu nastavení daně z nemovitosti a spravedlivějšímu mixu tak, abychom ty peníze nemuseli vybírat od pracujících lidí.
Takže díky tomu, že jsme zvýšili daně z nemovitosti, tak díky tomu jsme nemuseli zvyšovat právě to zdanění práce. A podařilo se nám udržet to zvýšení jenom na 0,45 procentního bodu, nemuseli jsme se vracet o ty čtyři procentní body, jak nám to doporučoval pan prezident Zeman. Je dobře, že jsme se - nebo jak to vlastně navrhovala i tehdejší vláda, která říkala, že to snížení daní je jenom dočasné, že bude platit jenom dva roky, takže bychom se pak museli zpátky vracet o čtyři procentní body k té vyšší sazbě, což by samozřejmě znamenalo, že drtivá část pracujících lidí ze svých výplat zaplatí tisíce korun navíc. To jsme opravdu nechtěli a podařilo se nám to v tom návrhu udržet.
Poslední věc, kterou zmíním a kterou považuji za velmi pozitivní, je, že se nám podařilo snížit počet daňových výjimek, pokud jde o daně z příjmu a podobné záležitosti. Některé ty věci jsou skutečně úsměvné. Ten daňový systém byl nastaven tak, že když si někdo koupil Ferrari, tak ty daně, které zaplatil, tak si to v podstatě mohl odečíst v podstatě skoro všude. Paradoxní bylo, že ty Ferrari a Bentley, který tady jezdily, tak byly všechny firemní. To všechno bylo, prosím vás, služební cesty, pro služební účely, tady to nikdo nepoužíval ty Ferrari a Bentley jako osobní vozidla, to měly jednotky lidí za celý rok. Všechno to, co se prodalo, ty Ferrari a Bentley, tak byly víceméně firemní. Takže i tady vlastně pro ty úplně nejbohatší lidi - ten daňový systém byl nastaven - kteří by si to mohli dovolit, tak ten daňový systém byl nastaven tak, že jim přenechával obrovské množství peněz v situaci, kdy se stát rekordním tempem zadlužuje. Tak to bylo samozřejmě úplně nepřijatelné.
Druhá výjimka, o které chci mluvit, abych ilustroval ten příklad, těch dvaceti dvou výjimek, které vláda škrtá, škrtá je velmi dobře, tak je výjimka z prodeje firem. My jsme v podstatě byli opravdu nastaveni jako ráj pro lidi, kteří budují firmy. A já jsem rád, že podnikatelé budují firmy, to chci říct. Myslím si, že to je suverénně největší motor ekonomiky a že je důležité, aby měli dobré podnikatelské podmínky. Současně tak, aby to mohlo jako celek fungovat tak, aby my jsme dokázali financovat i to prostředí, které jim vytváří dobré prostředí pro podnikání, tak je potřeba, aby se podíleli nějakým způsobem i z těch korporátních zisků na financování chodu státu.
Takže řešili jsme situaci, že prodej i velké firmy, třeba za dvě miliardy korun, dlouhodobě je osvobozen od daní z příjmů, pokud jsou splněny podmínky časového testu. A řešili jsme to do budoucna, není to věc, která by se týkala podnikatelů, kteří už vybudovali svoji firmu, protože nechceme dělat retroaktivní zákony. Ale pokud si někdo pořídí třeba start-up a bude úspěšný a podaří se mu tu firmu výhodně prodat, tak bude podle nové úpravy z toho zhodnocení, které nabude za doby účinnosti nového zákona, respektive tohoto ustanovení, které nabývá účinnosti 1. 1. 2025, tak ten zisk, který přesáhne 40 milionů korun, tak už bude standardně danit daní z příjmu.
Neříkám, že to jsou nějaké velké desítky miliard, ten zákon bude samozřejmě nabíhat postupně, tak, jak lidé budou po roce 2025 úspěšní v budování svých firem, ale přinese to stovky milionů, možná jednotky miliard korun ročně nových daňových příjmů, které zase pomůžou přispět do toho daňového mixu a které pomohou vytvořit daňové prostředí, aby bylo férové, aby to nebylo tak jako doteď, že prostě největší daňové zatížení nesou zaměstnanci. Těm se to strhne, protože nemůžou z toho systému utéct, tak musí zaplatit daně, dva odvody plus další odvody na straně zaměstnavatele, ale aby i ti, kteří mají příjmy v podstatě z renty nebo z korporátních zisků, tak aby platili férové, stejné daně z příjmu. A toto se v tomto návrhu konsolidačního balíčku podařilo prosadit, takže když to shrnu, tak ukázali jsme, že dovedeme dělat úspory ve státním rozpočtu a že dokážeme napravit to snížení příjmů daní takovým způsobem, aby dávalo mnohem větší smysl, abychom nemuseli zvyšovat zpátky zdanění zaměstnanců o čtyři procentní body. A to já považuji za velký úspěch této koalice, který se nám podařilo do zákona prosadit.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
vipera
