Mihola (KDU-ČSL): Chceme Velký pátek zařadit mezi svátky - je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu

21.10.2015 19:40 | Zprávy

Projev na 33. schůzi poslanecké sněmovny 21. října 2015 k návrhu změny zákona o státních svátcích:

Mihola (KDU-ČSL): Chceme Velký pátek zařadit mezi svátky -  je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu
Foto: KDU-ČSL
Popisek: Jiří Mihola

Státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.

Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii více svátků, jinde jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně. V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den. Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných.

Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí. V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat. pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala: Dálnice D52 z Brna na Vídeň je na dosah

16:20 Premiér Fiala: Dálnice D52 z Brna na Vídeň je na dosah

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke stavbě dálnice D52