Mihola (KDU-ČSL): Chceme Velký pátek zařadit mezi svátky - je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu

21.10.2015 19:40 | Zprávy

Projev na 33. schůzi poslanecké sněmovny 21. října 2015 k návrhu změny zákona o státních svátcích:

Mihola (KDU-ČSL): Chceme Velký pátek zařadit mezi svátky -  je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu
Foto: KDU-ČSL
Popisek: Jiří Mihola

Státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.

Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii více svátků, jinde jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně. V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den. Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných.

Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí. V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat. pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Proč jste nepodpořil zákon, který měl zajistit lepší dostupnost léků a lékáren?

Přijde mi, že se tu opět staví byznys nad zájmy lidí, a v tomto případě i nad zdraví. Nebo co podle vás bylo na zákoně špatného? A proč se u nás pořád nahrává jen těm velkým hráčům? Podívejte se, co to způsobilo třeba v obchodech, ale další příklad jsou třeba operátoři. Proč tu pořád není další, kte...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Zastavme týrání poníků na poutích

23:08 DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT: Zastavme týrání poníků na poutích

Prohlášení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT k iniciativám Zastavme týrání poníků na poutích