Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl poprosit o podporu dvou pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny jako sněmovní dokumenty 1806 a 1807 a v sešitě ke státnímu rozpočtu je máte mezi pozměňovacími návrhy označené jako B39 a B40.

První pozměňovací návrh se týká církevních a soukromých škol. Já jsem rád, že už podle předchozích vystoupení a diskusí to školství a vzdělávání rozhodně nezapadá. Jsem tomu opravdu rád a pevně věřím, že všechny strany zde působící v Poslanecké sněmovně dostojí svým předvolebním slibům a budou soustředit tu hlavní pozornost právě na oblast vzdělávání a školství. A měli bychom tam usilovat nejenom o plnění slibů ve smyslu, když se řekne dvacet, tak patnáct není dvacet, abychom si ta čísla opravdu nepletli. Myslím teď nárůst platů učitelů a rád podpořím, aby to bylo podle původního příslibu, ale aby nám nevznikaly v České republice skupiny učitelů nějaké druhé nebo třetí kategorie. Jsem přesvědčen, že si to opravdu nezaslouží a že vlastně to tak nemůžeme v žádném případě dopustit.

Já bych proto tímto pozměňovacím návrhem směrem k těm církevním a soukromým školám chtěl dosáhnout toho, aby se mzdy pedagogů na soukromých a církevních školách srovnaly s těmi učiteli na státních školách. Těch důvodů je mnoho. Mě mrzelo, že jeden kolega, kterého si jinak vážím, tady jeden z poslanců, nebudu jmenovat, ale mně říkal jakoby k tomu: vždyť je dost státních škol, dost míst ve státních školách. Tak skoro jako by ty církevní a soukromé nebyly potřeba. Ale takhle se na to v žádném případě nemůžeme dívat. My jsme se po roce 1989 dobrovolně rozhodli, že chceme zde mít alternativu v podobě církevních a soukromých škol, tak jak je to ostatně i v jiných zemích, a je to užitečné nejenom pro lepší výběr, ale především pro tu kvalitu, kterou se tolik všichni zaklínáme. A je to klíčové slovo, ta kvalita. Ano, je to klíčové slovo, tak je to v pořádku. A není náhoda, že podle mnohých ukazatelů právě absolventi z církevních škol patří k různým vítězům celostátních soutěží a ty školy patří k nejžádanějším. Já tu situaci nejlépe znám samozřejmě v městě, kde žiji, v městě Brně. Nejvyšší převis na církevních školách, to není náhoda. Jsou otevřeny všem. To není, abych to jasně zdůraznil, není záležitost církví nebo jenom nějakých určitých společenství. Jsou to školy otevřené všem, využívané všemi. A já v tomto smyslu vkládám naděje i do hnutí ANO, které vlastně jako nejsilnější člen vládní koalice v programovém prohlášení říká, že budou zvláštní pozornost věnovat také církevním a soukromým školám a srovnávat jejich společenskou užitečnost. A já myslím, že především ten zájem společnosti je nejlepším ukazatelem té prospěšnosti a užitečnosti a pak i ta kvalita, kterou nabízejí.