Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já umím přijímat i kritiku, naslouchám, analyzuji, opravdu přemýšlím o věcech, ale v jedné věci si nejsem úplně jistý, jestli právě pan předseda klubu TOP 09 Kalousek, prostřednictvím pana předsedajícího, je právě tím symbolem zásadovosti, tak jak mě teď tady chtěl mistrovat.
Chtěl bych znovu zdůraznit, že já jsem se té otázce velmi věnoval a velmi věnuji, a předpokládám, že i pan předseda TOP 09 dobře ví, jak se věci složitě vyjednávají, že velmi málokdy, jestli vůbec někdy rozhoduje jedinec, i kdyby byl odborník ve věci, i kdyby byl předseda klubu, dokonce i kdyby byl předseda strany.
Nebyl jsem v době, kdy se to projednávalo na vládě, tomu přítomen, abych třeba hned na začátku, kdybych tam byl, věřte tomu, nebo na tehdejší koaliční radě, že bych to udělal. Že bych řekl, stejně jako to slýchávám od některých koaličních partnerů, s tímto mám problém. Řekl bych to tam a od začátku by se s tím dalo pracovat. To bohužel úplně takto nenastalo, a na rozdíl od mnoha jiných dobře víte, i členové výboru, i nečlenové, že jsem se té otázce věnoval a vyjadřoval v ní jasně.
A i teď se vyjadřuji jasně, že situace pro domácí vzdělávání se nezhoršuje. Nedělejme tady fámy a nesmyslné řeči. Pro nikoho se nic nezhoršuje. Naopak se počet škol, kde se bude testovat, rozšiřuje. Ale to mi nestačí. Já tady pracuji s příslibem ministra školství, který, teď ho tady nevidím, ale před chvílí - teď tady sedí, který jasně přislíbil legislativní pomoc poslaneckému návrhu, kdy jsem ochoten přislíbit, že se toho ujmu, a rád uvítám, když se ke mně přidají další, tak aby to nebylo zpracované s chybami nebo nějak diletantsky, aby legislativně to bylo opravdu pořádně ukotvené. Co chceme, dobře víme.
Já s těmi lidmi diskutuji. Jsem ve spojení s těmi pedagogickými fakultami a myslím si, že je to velmi seriózní návrh, který má reálnou šanci projít. Na rozdíl od toho, když se to v tuto chvíli, s prominutím, tříská s dalšími záležitostmi, které tato novela řeší. Upozorňuji na to, že během pár měsíců přijde další novela školského zákona. Nedělejme teď z toho konec světa. Sami víte všichni, co jste byli v koaličních vládách, že se vždycky hledá kompromis.
Nemůže to být diktát jedné ze stran. A kolegové, kteří byli teď na tom jednání, vědí, že nikdo se tam nezastával individuálního vzdělávání víc než já. Ale i já musím nakonec uznat ve chvílích, kdy prostě je nějaká koaliční shoda nebo zůstanu osamocen, tak že nenechám padnout vládní návrh ve chvíli, kdy je tam řada věcí, ke kterým se hlásíme, které jsme prosazovali a ve kterých bylo vyhověno. Já už jsem mluvil o diagnostikách mentálně postižených žáků a o registru pedagogických pracovníků, který byl...
Opravdu myslím, že jsem dokázal na příkladě lesních školek, vím, že to není ještě dotažené do úplného vítězného konce, ale věřím v něj. Protože jinak by člověk nemohl nic takhle dělat. Ale i tam byla krkolomnější cesta, i tam se mně nepříjemně vysvětlovalo a byl jsem tehdy jediný na koaliční radě, který říkal: Nechme to veto prezidenta republiky a vyřešme to hned. Ale byl to vládní návrh, respektoval jsem to, inicioval jsem poslanecký návrh a víte, že jsem to odpracoval spolu s vámi. A znova vám za to děkuji. Takže doufám, že nemusíte pochybovat o tom, že to pro mě zůstane něčím vedlejším nebo že to půjde do ztracena. Opravdu se toho ujmu jako člověk z oboru, uvítám vaši spolupráci a žádám vás o ni. Děkuji.
Psali jsme:
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
