Vážený pane předsedo, vážení poslanci, poslankyně, máte pravdu, určitě je tady spousta otevřených otázek, které je potřeba potvrdit, nebo vyloučit. Probíhají klinická sledování.
Souhlasíte s trestem stop na 10 zápasů pro fotbalistu Slavie Kúdelu za údajný rasismus?Anketa
Ty tři měsíce je vlastně primární informace, která vychází z těch prvních testů. My dokonce víme, že když se třeba odebírá plazma, kterou používáme na léčbu potom nemocných, a potřebujeme, aby tam byla vysoká hladina protilátek, jak je potřeba ji odebírat co nejdříve, už třeba 14 dnů po odeznění příznaků, ale nejdéle do těch třech měsíců. A tam už často třeba ani hladinu protilátek proti COVID-19 nemusíme najít. Na druhou stranu existují data, která ukazují, že třeba je to až šest měsíců. Čili je to velmi individuální.
Na druhou stranu hladina protilátek je dobrým indikátorem k tomu, abychom věděli, že máme nějakou ochranu, ale je to ochrana vlastně v té látkové části, čili protilátkové části ochrany proti virové infekci. A u virových infekcí běžně je velmi důležitá také buněčná imunita. Takže pacient skutečně může být třeba i dlouhodobě chráněn proti virové infekci, a přitom nemusí mít detekovatelnou hladinu protilátek po prodělané infekci. Jiné je to samozřejmě u protilátek proti očkování, které ale cílí na něco jiného než protilátky proti té vlastní virové infekci. Ty jsou proti kapsidě, které detekujeme, proti kapsidě toho viru, čili tomu celému obalu a při očkování je to vždycky tam, kde je to cíleno proti tomu konkrétnímu útvaru toho viru, což v tomto případě je vlastně ve všech případech u očkovacích látek, které máme, proti tomu spike proteinu, čili vlastně tomu nástroji, kterým ten virus proniká do buňky.
Takže je to velmi složité, ale existují tato data a my uvažujeme vlastně různými směry, jak pokračovat dál. Třeba uvažujeme o tom poskytnout lázeňskou péči těm pacientům, kteří prodělali infekci COVID-19, v současné době tedy ty tři měsíce, ale naši epidemiologové zkoumají situaci, jestli by to nemohlo být ještě šest měsíců právě po dobu, kdy je detekovatelná protilátková imunita. Takže opravdu je to otevřené, nedá se na to v tomto okamžiku seriózně odpovědět lépe, ale máte pravdu, že jsou to ještě stále otevřené otázky, na které tu odpověď hledáme.
To, jestli se má před očkováním pacientům, kteří již prodělali onemocnění, odebírat protilátky, je to samozřejmě možné, ale zatím se to nedělá, protože se předpokládá, že i pacient, který prodělal onemocnění COVID-19, může znovu onemocnět po nějaké době. Čili zatím jsme nedělali rozdíly mezi tím pacientem, který prodělal a neprodělal onemocnění.
Ale myslím si, že v okamžiku nebo v době, kdy není vakcinace dost, tak by to samozřejmě bylo jedno z řešení, jak bychom mohli nabídnout očkování více osobám, ale jak říkám, ta hladina těch protilátek stejně klesá, čili pokud nabídneme po nějaké delší době přeočkování po... nebo naočkování po prodělaném onemocnění, tak určitě neuděláme chybu. Nemyslím si, že by to mělo pacienta nějak ohrozit, protože my vlastně cílíme tím očkováním úplně na něco jiného, než proti čemu on má protilátky.
Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, skutečně to je zase otevřená otázka. My musíme postupovat vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. covid pas, čili zřejmě nějaký mezinárodní nástroj identifikace očkovaných, nemocných nebo pacientů, kteří prodělali to onemocnění, nebo případně, kteří mají negativní vyšetření na COVID-19, tak to musíme udělat v souladu s evropskou legislativou nebo s evropskými předpisy.
Pochopitelně zjišťujeme všechny možnosti. Já myslím, že určitě stanovením protilátek je jedna z možností, jakým způsobem identifikovat relativně málo rizikového pacienta. Ale jak znova říkám, ta imunita proti té virové infekci, není jenom ta protilátková, je i buněčná, a je to relativně složité, někdy hladina protilátek, která neexistuje, tak stále ještě může identifikovat pacienta, který má vysokou ochranu proti virové infekci a naopak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
