Ministr Babiš: Jak je to s dluhem?

15.02.2016 13:37

Vývoj státního dluhu každé země patří mezi nejdůležitější makroekonomické ukazatele, který zajímá nejen její občany, ale i mezinárodní instituce, věřitele a novináře napříč kontinenty.

Ministr Babiš: Jak je to s dluhem?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Protože je velikost ekonomiky každé země jiná, k vzájemnému srovnávání se vždy používá poměr mezi velikostí státního dluhu příslušné země a jejího ročního hrubého domácího produktu (HDP). Například státní dluh České republiky představuje 37,2 % jejího HDP, Německa přibližně 70%, Rakouska 80%, Řecka 180% a Japonska dokonce 230%. Přesto, že Česká republika se velikostí svého dluhu řadí mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, chceme udržovat trend jeho snižování a to se nám již druhý rok po sobě daří. Takže zatímco v roce 2013 byl státní dluh 41,3%, v roce 2014 už jen 39% a loni poklesl na zmíněných 37,2%. Od mého nástupu na Ministerstvo financí se tedy podařilo z dluhu umazat 4 procentní body.

Podíváme-li se na absolutní čísla, tak v roce 2013 byl státní dluh 1 683,3 mld., v roce 2014 1 663,7 mld. Kč a v roce 2015 1 673 mld. Kč. Tedy během dvou let pokles o 10 mld. Kč. Kdybychom v prosinci 2015 nevyužili historicky nejlepších podmínek k půjčování, kdy nám věřitelé za naše dluhopisy platili až dvouprocentní úrok a bylo možno si půjčovat a zároveň na tom vydělávat, státní dluh by byl ještě o 10 mld. Kč nižší. To by však bylo drahé pozlátko. Dluh, za který nic neplatíme a vyděláváme na něm, nám totiž v loňském roce vynesl do státního rozpočtu půl miliardy. A nižší schodek znamená více peněz na splácení dluhu v budoucnu.

Když Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo zprávu o řízení státního dluhu v roce 2015, kvitovaly světové agentury v celku bleskově další pokles dluhu České republiky o 1,8 p.b. O to větším překvapením pro mě i kolegy z Ministerstva financí byly titulky v českých médiích, kde se psalo o "navrácení k trendu zadlužování", "nepodařeném zopakování poklesu státního dluhu", či nárůstu zadlužení. Jinými slovy skutečnost druhého významného meziročního poklesu podílu státního dluhu na HDP byla zcela upozaděna a zdůrazněna byla méně vypovídající a z hlediska mezinárodního srovnávání marginální změna absolutní výše dluhu, a to ještě jako negativní zpráva. Přitom neprovést úspěšné prosincové transakce za 9,3 mld. Kč, by bylo z hlediska řízení veřejných financí i zdravého rozumu rovno ekonomickému zločinu.

Říká se, že dobrá zpráva není pro média žádná zpráva. Je novým trendem vyrábět z dobrých zpráv špatné?

Psáno pro blog.idnes.cz

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková (SPD): V4  je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

23:07 Maříková (SPD): V4 je mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k Visegradské čtyřce.