Samozřejmě ta kohezní zpráva neměla nikdy tuto ambici, jako kohezní politika, neměla úplně tuto ambici, v regionech nedokáže vyřešit všechno. Problémy, kterým čelí některé regiony v ČR, je to severozápad, je otázkou, jak moc by byly hluboké, kdyby ten NUTS II nebyl financován, jestli by nebyly ještě větší. Samozřejmě přesahuje ten rozměr kohezní politiky. Je to problematika lidí v exekucích, je to brain drain, vlastně výcuc těch lidí, kteří odchází z regionu, je to dosti začarovaný kruh.

Když se předchozí vláda rozhodla k tomu dofinancování, ony teď budou komunální volby, takže bavit se, že někde to bude jinak, může být trošku ošemetné, tak to ministerstvo pro místní rozvoj, ať už mám k předchozí vládě jakékoli výhrady, to připomínkovalo, že to není správná cesta, tu kohezi dorovnávat, že přestává plnit ten vyrovnávací smysl, ale je to všem, na rovinu. Nicméně ta vláda tenkrát takovýmto způsobem rozhodla.

Já si myslím, že to zaměření se na právě podporu, byl to ten komponent v 4.1, je zcela zásadní. Ta systémová podpora těch veřejných investic. Protože mít ty projekty, které budeme dělat, které jsou změřené, které jsou regionálně relevantní, je základ. Nevím, jestli 2,5 miliardy v plánu obnovy bylo dost, podle mě klidně by tam mohlo být více, a pak to jde, ten princip. Přijdou tam lidé, kteří tam v danou chvíli budou pracovat na projektech pro daný region, obec si může zaplatit projekt. Často vstupují obce do nějakého tendru, viz třeba Ústecký kraj a oprava toho domu vedle terezínské pevnosti. Vy nedokážete jako malá obec vyprojektovat projekt, který tvoří desetinu vašeho rozpočtu, a jít do nejistého financování projektu, tak ta spolupráce kraj – obec je tam důležitá.