To nyní napravuje ministerstvo spravedlnosti. Piráti k novému zákonu navrhují řadu zlepšení, aby se opravdu reálně posílila ochrana oznamovatelů i peněz daňových poplatníků. Tématu se intenzivně věnovali i v minulém volebním období, kdy připravili vlastní návrh zákona.
„Stát musí konečně začít chránit osoby, které upozorní na protiprávní nebo korupční jednání. Tito lidé pomáhají nejen šetřit miliardy korun daňových poplatníků, ale také napravují pokřivené a cinklé prostředí. Když se podíváme na jednu z nejznámějších kauz ROP Severozápad, na kterou upozornil úředník, tam byla škoda vyčíslena na 14 miliard korun. Dnes oznamovatelé často čelí výhrůžkám, nátlaku, šikaně, až nakonec přijdou o své zaměstnání. To musíme změnit,” uvedl místopředseda vlády a předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Cílem zákona je chránit whistleblowery před pomstou jejich zaměstnavatelů. Člověk, který přijde na korupci například v nějaké státní firmě, není žádný práskač, ale jedná ve veřejném zájmu, v zájmu občanů. Proto se musíme postarat, aby mu za jeho jednání nehrozila šikana nebo vyhazov ze zaměstnání. Potrestáni musí být ti, kdo se dopouští nepravostí, ne ti, kdo na ně upozorní,“ popsal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek s tím, že Piráti již v minulém období ve spolupráci s nezávislými experty připravili vlastní znění zákona. Právě z toho vychází opatření, která doporučují v rámci připomínkového řízení doplnit i do nově připravované legislativy.
„Za Piráty chceme, aby se ochrana vztahovala na všechny, kteří nahlásí protiprávní jednání. Tedy i na akcionáře, lidi ve vedení firem, dodavatele služeb, což v současném návrhu chybí. Stejně tak návrh nezohledňuje hlášení závažných přestupků, tedy například zaměstnavatele fungující na černo, což chceme napravit. Člověk, který upozorní na nekalé jednání, opravdu nemá studovat složitě paragrafy, aby zjistil, jestli se na něj ochrana vztahuje, nebo ne. Navíc hranice mezi přestupkem a trestným činem je leckdy velmi tenká,“ uvedl Michálek.
Piráti rovněž navrhují, aby zákon platil i pro anonymní oznamovatele. „Z praxe víme, že právě anonymní oznámení často vedou k odhalení nejzávažnějších případů. A že se často pachatelé protiprávního jednání stejně jméno oznamovatele dozví a ten je pak vystaven šikaně a různé formě nátlaku. Zároveň není možné, aby měly úřady právo anonymní oznámení jen tak hodit do koše. Bavíme se tu reálně o miliardách, které může rozkrytí korupce zachránit. Současně to samozřejmě neznamená, že každé anonymní oznámení je bernou mincí, ale je potřeba ho posoudit podle jeho obsahu a faktů,“ dodal Michálek.
Zákon měla dotáhnout už minulá vláda, ta toho ale nebyla schopná a Česku hrozí miliardové pokuty. „Evropskou směrnici na ochranu oznamovatelů korupce měla Česká republika zapracovat už před půl rokem, lhůta pro implementaci vypršela příznačně v poslední den vlády Andreje Babiše. Zůstalo tak na nás napravit jeden z restů minulé vlády, za které České republice hrozí miliardové pokuty od Evropské komise,” uzavřel Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, která dohlíží na kvalitu vládou přijímaných zákonů.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
