Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na 53. schůzi Poslanecké sněmovny byla 10. března novela tohoto zákona o zadávání zakázek ve třetím čtení vrácena do čtení druhého a hned jsme ji potom projednali opět v druhém čtení. Tento postup byl výsledkem dohody poslaneckých klubů, abychom případně ještě upravili návrh možnými pozměňovacími návrhy.
Ta novela sama o sobě představuje širší verzi zákona z roku 2016 a je založena na zevrubných odborných diskusích.
Návrh zákona je zejména reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se zejména o dva druhy, a to problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnost ústní komunikace v zadávacím řízení. Máme zde tedy implementační dluh České republiky vůči EU. Čelíme také možnému řízení o nesplnění povinnosti tzv. infringement a odůvodněné stanovisko bylo ČR doručeno již v listopadu 2019. A to je i důvod, proč i dnes doufám v hladké projednání tohoto návrhu.
Já nebudu příliš zdržovat, přesto mi dovolte připomenout obsah té novely, tak jak byla předložena. Do návrhu novelizace byly zahrnuty změny, které se týkají zejména upřesnění transpozice zadávacích směrnic, zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel snížení administrativní zátěže. Zároveň jsme upravovali i takzvanou srozumitelnost textu, tedy směrem k jednoznačnosti. Navrhovanou úpravou nedochází k zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek, neobsahuje tedy žádné zásadní systémové změny a ve většině ohledů jde o technickou úpravu nebo dovysvětlení, které jsme si v průběhu jednání - a byl to požadavek i opozice - upřesňovali a hlavně validovali s Evropskou komisí. Odborná veřejnost vnímá oblast veřejných zakázek jako velmi důležitou už jen z toho důvodu, že v tom public procurementu, ve veřejném zadávání, jde zhruba 40 % investic, které se potom tímto způsobem řídí, zejména jsou to třeba i otázky evropských financí. Myslím si, že to je velmi, velmi důležité i z pohledu čerpání evropských zdrojů, 40 % z nich jsou evropské fondy.
Ta široká diskuze, já se k tomu jenom krátko vrátím, byla pak vedena ve vztahu k mému pozměňovacímu návrhu, který se týkal změny definice veřejného zadavatele, a to s cílem vyjasnit postavení jednotlivých organizačních složek státu a umožnit jejich efektivnější spolupráci. Já jsem to zmínil v úvodu. Zde byly jisté pochybnosti, které vyjadřovali kolegové ve Sněmovně, proto jsme to projednávali opakovaně na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já jsem se obrátil na Evropskou komisi se žádostí o vyjádření k příslušné úpravě a komise potvrdila, že ta úprava definice veřejného zadavatele týkající se jednotlivých organizačních složek státu je v souladu se směrnicí EU. A samozřejmě doplnila, že je potřeba dbát zároveň všech ustanovení, které definují tu vertikální a horizontální spolupráci. To znamená, že tato úprava není, jak občas zaznívalo, jakási revoluční úprava v zadávání veřejných zakázek, ale spíše to je vyjasnění a přihlédnutí k praxi v jiných členských zemích.
Cílem mého pozměňovacího návrhu je skutečně zlepšení efektivity spolupráce uvnitř státu, aby nedocházelo k plýtvání veřejných prostředků, ale aby bylo možné i v té rozšířené vertikální spolupráci sdílet to know-how. Samozřejmě to má dopady i třeba směrem k moderním technologiím. Velkou otázkou je otázka bezpečnosti a jak stát jako celek může přistupovat k řešení otázek bezpečnosti. Velkou věcí, která je již standardem - budeme využívat jako stát cloudová řešení pro služby agendových systémů, v budoucnosti digitalizace stavebního řízení a další. I otázka cloudů je zásadní věcí, na kterou tato rozšířená spolupráce vertikální míří. Jak už jsem jednou zdůraznil, ten návrh, tak jak byl napsán, Evropská komise potvrdila, že se jedná o povolený způsob a nevidí v tom zásadní problém.
Rád bych ještě poděkoval zpravodajům tisku a poslankyním a poslancům, kteří se návrhem zákona podrobně zabývali. Já jsem si jist, že i ty proběhlé diskuse a některé následně předložené pozměňovací návrhy i včetně třeba materiálů od Evropské komise a právních výkladů, vedou k tomu, že schválení novely bude bezproblémové a zároveň to do budoucna pomůže, i kdyby případně se objevily nějaké pochybnosti, tak již máme ty jednotlivé dokumenty poskládány.
Takže já vám děkuji za pozornost, úvod byl výrazně kratší než u předchozího tisku. A toliko asi za mě slovo úvodem.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
