Pamatujete na dobu těsně po revoluci? Konečně jsme mohli přejet přes padlou Železnou oponu a viděli jsme, jak to na západě skutečně vypadá. Lidé tam byli bohatší, domy hezčí, tráva zelenější.
Dneska ty rozdíly vidíme pořád, ale zcela upřímně, všimli jste si, jak se Česko za těch 18 let, co jsme v Unii, posunulo dopředu? A jak se nám ty rozdíly daří snižovat? Stavíme moderní mezistátní cesty, které propojují evropská města. Všude se něco opravuje. Zachraňují se divadla, hrady, zámky, ale i lesy, parky a říční toky. A to všechno díky penězům, které si jako Evropa umíme rozdělit, protože smyslem Unie je vyrovnávat rozdíly jako v té lidové písničce “dej mi babko, jedno jabko, budeme mít stejně”.
Chceme, aby evropští občané žili na stejné životní úrovni a měli stejná práva. Proto se scházíme, proto vyjednáváme, proto jezdíme do Bruselu.
Teď řídíme tato evropská vyjednávání my, Češi. A já mám na starost šéfování radě ministrů, kde pravidla přerozdělování peněz projednáváme. Jde až o třetinu rozpočtů celé Evropské unie. Bude to pro nás znamenat během následujících 6 let víc než 550 miliard korun na rozvoj, abychom se mohli zase posunout o krůček blíž k vyšší životní úrovni. A to samozřejmě nezahrnuje jenom stavbu silnic a opravu budov, ale také velké investice do digitalizace a ochrany životního prostředí.
Po půl roce českého předsednictví v Radě EU je to velký kus odvedené práce, která bude mít reálný dopad na naše životy. Závěrem roku předáváme štafetu Švédsku, už dnes jsem ale předal “žezlo” švédskému ministrovi pro rozvoj venkova.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
