Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení pozůstalí - se mi chce říct, zase klasicky podle počtu poslankyň a poslanců. (V sále je dohromady pouhých asi 20 poslanců.) Děkuji, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, za tento dotaz. Můžu vás ujistit, že problematikou vyder a hlavně problémem, který Český rybářský svaz vlastně celorepublikově řeší, se zabýváme poměrně dlouho.
A já se zástupci Českého rybářského svazu o tom docela často hovořím. I na té úrovni řekněme vedení Českého rybářského svazu jako republikového a pravidelně vždycky na nějakých konferencích.
Vy jste si určitě vědom toho, že vydra říční je chráněným druhem, že Česká republika je vázána mezinárodními úmluvami, konkrétně je to tedy tzv. Bernská úmluva, a směrnicí Rady 9243 EHS o ochraně přírodních stanovišť, a tyto mezinárodní úmluvy jsou pak promítnuty do českého právního řádu. Buď prostřednictvím zákona 114/92 o ochraně přírody a krajiny a také zákona 449/2001 Sb., o myslivosti. Tam je vlastně vydra zařazena mezi druhy zvěře, které nelze lovit s ohledem na jejich ochranu na národní případně mezinárodní úrovni.
Ale, takto stanovená ochrana není absolutní a i dnes je možné ve stanovených případech a za podmínek daných uvedenými předpisy povolit výjimky ze zákazů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ovšem, pokud by mělo dojít k regulaci ve smyslu celoročního plošného lovu, tak to by znamenalo docela zásadní změny národní a evropské legislativy i Bernské úmluvy a tam říkám na rovinu, že to je těžko představitelné. Musel by to být v každém případě dlouhodobý proces. Nicméně případ třeba bobra, který byl donedávna také zcela přísně chráněn a dneska jsou regiony, kde už je bobr loven za nějakých podmínek, je jasným důkazem toho, že i tento proces běží.
Co je docela zásadní, je otázka náhrady škod. A tady už to zasahuje opravdu do opravdu přísné právní roviny, protože škody způsobené vydrou říční mohou být opravdu hrazeny na základě zákona 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. A tento způsob se docela dobře uplatňuje u ryb chovaných v rybnících, sádkách a dalších podobných zařízeních. Ale, a to ale je tady namístě, v těch rybářských revírech je ta situace složitá. Protože vlastně existuje určitý precedens, kdy zásadně v tomto případě otázka vlastnictví vydrou zkonzumovaných ryb, jestli to mohu takhle říct. A podle právní teorie i soudní praxe jsou volně žijící ryby považovány za věc ničí, neboli res nullius, a vlastnické právo k nim vzniká až jejich ulovením. A chybí tak podstatný znak vzniku škody, který se váže ke snížení majetkového stavu vlastníka, viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 3335/2003, ale, a to chci zdůraznit, nejaktuálnější rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, který se zabývá kormoránem, ale bylo by možno aplikovat jej i na vydru, respektuje výše uvedené postavení volně žijících živočichů, resp. ryb, připouští, že majetková škoda může spočívat v marně vynaložených nákladech na zarybnění. Nejvyšším soudem byla věc vrácena k dalšímu řízení a my jako Ministerstvo životního prostředí momentálně velmi bedlivě sledujeme, jaký bude výsledek rozhodnutí soudu, protože by se jednalo o precedens, na který se dosud čekalo.
To znamená, jak naznačil Nejvyšší soud, určitá možnost uplatnění návrhu škod i v rybářských revírech existuje, a v případě, že bude v rámci dalšího tento postup potvrzen, bude nutné propracovat optimální způsob výpočtu výše škod tak, aby nebyl následně předmětem dalších sporů. Mohu vás ujistit, že budeme jako Ministerstvo životního prostředí jak s Ministerstvem zemědělství, tak Českým rybářským svazem intenzivně i nadále spolupracovat na řešení této situace. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
