Rozumné investice do půdy jsou základní podmínkou pro udržitelný růst, a proto je třeba řešit problémy spojené s degradací půdy, včetně sucha, které snižují hodnotu půdy. ČR reaguje na sucho jako na projev klimatických změn dvěma klíčovými strategiemi - adaptací na změnu klimatu a bojem se suchem, z nichž vyplývají desítky úkolů pro rezorty, kterých se problematika dotýká.

Vlny sucha trápí i Českou republiku, například letošní duben byl jedním ze tří nejteplejších za posledních 50 let. Zásadním problém při snaze zmírnit dopady sucha je snížená schopnost české krajiny zachycovat vodu. Právě zlepšení lesních porostů i zemědělské půdy, zejména obnovou přirozených vodních prvků v krajině, revitalizací toků a dodržováním vhodných osevních postupů a dalších zásad dobré zemědělské praxe, je klíčovým opatřením Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (ZDE). Plán, loni schválený vládou, převádí adaptační opatření do konkrétních úkolů, stanovuje gestory a termíny plnění.

Součástí řešení je také Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky (ZDE). Ve spolupráci napříč rezorty řeší tři základní okruhy spojené s nedostatkem vody. Prvním z nich je monitoring a predikce výskytu sucha a příprava plánů pro zvládání sucha a všeobecná osvěta. Druhým okruhem je udržení rovnováhy mezi vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory. A posledním je obnova přirozeného vodního režimu v krajině.

Sucho ale netrápí jen krajinu. Se suchem spojený nedostatek pitné vody dopadá na stále větší množství obyvatel měst a obcí. Nejvíce jsou ohroženy ty lokality, které nejsou napojeny na kapacitní vodárenskou soustavu nebo nemají k dispozici dostatečné povrchové zdroje vody. “Řada obcí po celé České republice již nyní čelí krizové situaci, u jiných nedostatek pitné vody hrozí v blízké době a musí hledat zdroje záložní. Těm všem chceme finančně pomoci,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.