Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

No kdyby to bylo tak horké téma, jak i většina opozice tvrdí, tak by sál nevypadal ani z opoziční strany tak, jak vypadá. Čest tedy výjimkám! To je možná trošku i střelba do našich řad, ale schůzi svolala opozice. Já tady nevidím moc lidí z opozice. Některé tady vidím, ano. Takže to také o něčem svědčí. A vážení, kdybych řadu z vás, kteří jste tady vystupovali, a zase na výjimky, slyšel o tom tématu hovořit před několika lety takhle intenzivně, tak bych se na to taky koukal jinak. Ten rozdíl mezi řadou z vás a mnou je ten, že já jsem se tím suchem, o kterém teď všichni tak mluvíte, začal intenzivně zabývat v únoru 2014 po tom, co jsem na konci ledna 2014 nastoupil na Ministerstvo životního prostředí. Ne proto, že bych byl tak geniální a vizionářský, ale proto, že jsem začal poslouchat odborníky, kteří říkali, že my jsme desítky let řešili povodně, ale úplně stejně už jsme měli desítky let řešit sucho. Protože povodně a sucho, jak už jsem tady několikrát říkal, jsou jenom dvě strany stejné mince. A ta mince se jmenuje dopad klimatické změny na Českou republiku.

V tu chvíli by to bylo samozřejmě, řekněme, asi spravedlivější. Ale věřte mi, že my nasloucháme všem, kteří přicházejí s nápady. Protože čelíme soupeři - příroda není soupeř, ale je to výzva řekněme - tak čelíme výzvě, která je možná největší v moderních dějinách lidstva. Na tom se všichni shodneme. A kdybychom se ještě měli hádat mezi sebou prostě o tom, jestli tohle je potřeba udělat dřív nebo za měsíc nebo jestli je to ideologická záležitost, jako že to není ideologická záležitost, o tom jsem hluboce přesvědčen, tak nemáme ani tu malou šanci, kterou stále ještě máme, abychom se adaptovali. Protože to zmírnění změny klimatu, to jako Česká republika máme v rukou velmi, velmi, velmi omezeně, kdežto tu adaptační strategii máme v rukou do značné míry. A proto taky ta adaptace je pro mě daleko důležitější téma.

A my za těch šest let nebo šest a půl roku dneska v podstatě si troufám říct, že byť nemám ty transparenty tady a nemám ty tvrdé desky, ale naše projekty jsou vidět v přírodě a jsou vidět v krajině. Řada z nich tedy vidět není, to je reakce na pana předsedu Bartoše, protože řada z nich je pod zemí. To je ten problém. Říká: Kde ty peníze jsou? No jsou zakopané pod zemí. Ne v nějaké skrýši, ale jsou ve vodovodech, kanalizacích, to jsou desítky miliard korun, které samozřejmě dneska tak vidět nejsou, protože to považujeme za samozřejmé.