Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zahájit tuto diskusi na téma migrace a pomoc uprchlíkům konstatováním, že vláda České republiky se touto problematikou dlouhodobě zaobírá a je potřeba také na začátku této diskuse říci, že stále i přes stávající rizika, která ve světě jsou, ať už je to konflikt v Sýrii, odchody lidí z Eritree a z dalších území, konflikt na Ukrajině, tak se stále jeví situace pro Českou republiku jako klidná.

Ke dni 31. 12. 2014 bylo evidováno 451 923 cizinců s povoleným přechodným či trvalým pobytem na území České republiky. To je zhruba o 10 300 více než oproti roku 2013. Cizinci i podle tohoto čísla tvoří zhruba čtyři procenta populace v České republice. V České republice v současné době žije se statutem trvalý pobyt více cizinců, a to 251 tisíc, se statutem přechodný je to zhruba 200 tisíc lidí. Je to důsledkem ekonomické krize, kdy od roku 2008 je příchod cizinců do České republiky více méně stabilní. Počet cizinců ze zemí mimo Evropskou unii je 266 tisíc, z nich téměř dvě třetiny, tedy 67 % pobývá na území České republiky s trvalým pobytem. Počet cizinců ze zemí Evropské unie je 185 tisíc. Ovšem chci tady jasně říci, že občané států v Evropské unii nemají povinnost se registrovat a toto číslo nemusí být úplně přesné. Mezi nejvíce zastoupené státní příslušnosti patří občané tří zemí. Ukrajiny - 104 tisíc, Vietnamu - zhruba 57 tisíc, Ruské federace - přibližně 35 tisíc. Ze zemí Evropské unie jsou to občané především Slovenska, jichž evidujeme na území České republiky zhruba 96 tisíc, Německa a Polska vždy po 20 tisících.

Nově příchozích cizinců je přibližně 15 tis. ročně s tím, že více než polovina přichází na vzdělávací aktivity na české vysoké nebo jiné školy. Pro srovnání v letech 2006 až 2008 nově přicházelo až 50 tis. cizinců ročně, tzn. tehdy 50 tis., v současné době 15 tis.. Nicméně oblast migrace je velmi dynamická. My jsme se v předešlých letech připravovali především na případnou a možnou vlnu migrace z Ukrajiny. V současné době se ukazuje, že například velmi významná je migrační vlna z Kosova, kde občané Kosova se pokouší přes Českou republiku dostat do své cílové země, kterou je ve většině případů Německo.

Od roku 2003, kdy bylo evidováno 11 400 žadatelů o mezinárodní ochranu, využívání tohoto statutu, tedy mezinárodní ochrany, každý rok klesal. V současné době je to ovšem jinak. Je tam nárůst zhruba 64 % a jedná se primárně o problémy spojené s krizí na Ukrajině. Největší skupinou žadatelů v roce 2014 byli právě příslušníci Ukrajiny (?), kteří tvořili 44,6 %. V roce 2014 požádalo o mezinárodní ochranu v Evropské unii celkem 650 tis. osob. I tady evidujeme nárůst zhruba 40 %.

Počet odhalených osob pro nelegální překročení vnější hranice Evropské unie na základě podkladů agentury FRONTEX činí 278 tis.. Toto představuje 2,5násobek oproti minulým letům, např. v roce 2011 to bylo 141 tis., v roce 2014 to bylo 104 tis., rok 2011 bylo navýšení primárně kvůli tzv. arabskému jaru. Nejpočetněji jsou zastoupeny státy v těchto uprchlících: Sýrie, Eritrea a země subsaharské Afriky. Valná většina nelegálních migrantů se snaží do Evropy dostat přes tzv. mořskou hranici, tzn. primárně přes Itálii a Španělsko. My ale zachytáváme v současné době i pokusy těchto nelegálních migrantů, a to např. i z území Maďarska a jiných zemí.