Jediný podstatný rozdíl, který v textu obou návrhů vidím, že v poslaneckém návrhu nominačního zákona absentuje novela zákona o střetu zájmů. To ale nic nemění na tom, že oba pokusy o vytvoření nominačního zákona dnes neplní svoji základní funkci. Nenastavují transparentní a hlavně funkční pravidla pro nominace zástupců státu do státem vlastněných firem a vytvářejí pochyby o jejich ústavnosti. 

K návrhu nominačního zákona, který předložilo Ministerstvo financí, uplatnila Legislativní rada vlády rozsáhlé a zásadní připomínky. Zaráží zejména, že z návrhu zákona ani nevyplývá povinnost respektovat výsledek nominačního postupu upraveného navrženým zákonem. Zmatečné je také samotné provedení ideje transparentního výběru osob. Není zřejmé, podle jakého klíče byl vybrán okruh právnických osob, jichž se navrhované nominační postupy mají týkat, a proč výběru nemá podléhat například nominace do orgánů státních rozpočtových organizací. Pokud by předložený návrh zákona zakládal pouze možnost získat funkci placenou z veřejných zdrojů, jen by to zvyšovalo zatížení státního rozpočtu dalšími mandatorními výdaji, jejichž efektivita by byla problematická.