Účastníci se věnovali vztahu Sněmovny a Senátu, odmítli možnost zavedení takzvaného klouzavého mandátu.
„Vážím si práce Sněmovny,“ řekl ministr Jan Chvojka na úvod 2. kulatého stolu k revizi Ústavy. „Mně samotnému se líbí britský systém, kde ministr musí být poslancem. Vazbu vlády a Sněmovny nechci oslabovat.“
Tématem páteční debaty byla moc zákonodárná. Diskutovalo se mimo jiné o zániku mandátu poslance v případě odsouzení, možnosti konat jednokolové volby do Senátu nebo úpravě vztahů mezi Senátem a vládou v případě rozpuštění Sněmovny.
Diskutující odmítli návrh na zavedení tzv. klouzavého mandátu, kdy by ministr-poslanec na dobu výkonu vládní funkce přepouštěl své místo ve Sněmovně náhradníkovi. Podle diskutujících není na místě oslabovat vazbu Parlamentu a vlády. V případě zavádění klouzavého mandátu by navíc bylo potřeba vyřešit, zda i ministr je chráněn poslaneckou imunitou, když není poslancem. Problematická by byla úprava mandátu poslanců v případně takzvaných přeběhlíků.
Během debaty došlo ke shodě, že by Senát měl mít delší čas na projednání návrhu, který obdrží ze Sněmovny. Dnes jde o třicet dní, podle účastníků debaty by mohlo jít i o pětačtyřicet nebo šedesát dní.
Shoda panovala na možnosti, aby Sněmovna hlasovala nejen o celém návrhu vráceném Senátem, ale mohla přehlasovat i jednotlivé pozměňovací návrhy Senátu. Současnou úpravu přehlasovávání prezidentského veta účastníci považovali za dostatečnou.
Experti navrhují, aby nárok na podání návrhu zákona měla pouze skupina poslanců, a ne jeden poslanec sám o sobě. V debatě zaznělo, že by mohlo jít o skupinu pěti nebo deseti poslanců. Taková úprava by podle účastníků debaty mohla vést i k posílení role politických stran. Shoda panovala i na tom, že by zákon o Ústavním soudu měl patřit mezi ty zákony, pro jejichž přijetí by měla být zapotřebí shoda obou komor Parlamentu.
Zajímavostí může být příznivě přijatý návrh, aby se volby do Senátu konaly v pevně stanovených termínech, například o druhém říjnovém víkendu.
Dnešního jednání se účastnila dvacítka ústavních právníků, mj. Aleš Gerloch, Zdeněk Jičínský nebo Jan Wintr. Přítomen byl i člen Ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Nenutil. Další kulatý stůl bude na přelomu března a dubna věnován moci výkonné (prezident, vláda).
První kulatý stůl o revizi Ústavy svolal ministr Chvojka na 16. prosince 2016. V ten den uplynulo 24 let od schválení Ústavy současné České republiky. Cílem je vést debatu o změnách Ústavy tak, aby mohl být ve shodě napříč politickým spektrem předložen návrh změn. Podle ministra Chvojky nemají změny Ústavy probíhat živelně. Pokud by ke změnám v Ústavě mělo dojít, dává přednost jednomu předjednanému návrhu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
