Předložený návrh zákona navazuje na vládní prohlášení, kde se vláda jednak zavázala posílit prostředky ochrany proti diskriminaci, a zároveň se zavázala, že předloží návrh, který umožní veřejnému ochránci práv obracet se na Ústavní soud s návrhy na zrušení zákona nebo jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem České republiky.
Zároveň od samého počátku legislativního procesu byla diskutována třetí oblast, to je zřízení monitorovacího mechanismu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přestože návrh zákona doputoval do Sněmovny díky sporu o tabulková místa v Kanceláři veřejného ochránce práv bez tohoto návrhu, tak na základě projednávání ve výborech i zde na plénu je zjevné, že tady je shoda na zřízení tohoto monitorovacího mechanismu, protože všechny výbory, které projednávaly návrh, tak doporučily schválit pozměňovací návrh, který by tento monitorovací mechanismus do zákona doplnil. Je to důležitý krok, protože tím ČR naplní závazky vyplývající ze zmíněné Úmluvy OSN. To, co je na tom důležité je také, že na této podobě monitorovacího mechanismu je dohoda s organizacemi, které reprezentují zájmy osob se zdravotním postižením a naopak projevily značný zájem na tom, aby takovýto mechanismus byl zaveden. Jde o systémový monitoring, který má komplexně vyhodnocovat do jaké míry jsou chráněna práva osob se zdravotním postižením a lze od něj očekávat tedy zlepšení v této oblasti.
Nyní se vrátím k těm dvěma oblastem, které vyplývají z vládního prohlášení. Tou první je možnost obracet se na Ústavní soud ve věci rušení zákonů nebo jejich částí. Jak už jsem zmiňoval, toto je výslovně zmíněno ve vládním prohlášení a veřejný ochránce už nyní má možnost navrhovat Ústavnímu soudu rušení podzákonných předpisů. Toto je tedy rozšíření i na zákony. I tady může dojít jednak k efektivnímu postupu, protože nemusí jednotlivé osoby, které odkazují na to, že v jejich případě došlo k aplikaci zákona, který odporuje ústavnímu pořádku, vyčerpat všechny kroky, to znamená obracet se buď na správní orgány, následně na soudy v prvním, druhém stupni, případně dovolání a pak teprve po mnoha letech směřovat k Ústavnímu soudu. Ale lze tady velmi efektivně takovouto situaci vyřešit. Myslím, že na základě projednání ve výboru je tady na stole i velmi dobrá úprava, a sice, že by veřejný ochránce mohl takto postupovat pouze poté, co by projednal věc v petičním výboru Poslanecké sněmovny, který je, dá-li se to tak říci, garančním pro otázky související s činností veřejného ochránce práv. Tedy předešlo by se možná zbytečnému podání takového návrhu v těch případech, kdy by byla shoda na základě projednání v petičním výboru, že se věc dá řešit jiným způsobem, například poslaneckým návrhem zákona, který by problém odstranil.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV