Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Cílem novely horního zákona je zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě z úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad z vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet.

Ke změně způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů se přistoupilo proto, že dosavadní systém byl založen na komplikovaném vzorci zahrnujícím množství obtížně kontrolovatelných ekonomických parametrů, kde sazba úhrady byla pouze jednou z položek tohoto vzorce. Nyní se navrhuje, aby se úhrada z vydobytých nerostů počítala pouze jako součin množství vydobytého nerostu a sazby úhrady. Výjimkou je způsob výpočtu úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchově, kde se výše úhrady vypočítá ze součinu výhřevnosti hnědého uhlí a sazby úhrady.

Návrh zákona nyní obsahuje veškerá pravidla pro správu úhrad, jež tak již nebudou stanovena vyhláškou, jak je tomu doposud. Terminologie a postupy při správě úhrad byly v maximálně možné míře unifikovány s daňovým řádem při zachování specifik právní úpravy úhrad.

Problematika zvýšení příjmů státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů. Předkládaný návrh zákona vychází z výsledků těchto jednání. Předpokládá se, že celkový výnos úhrad zl vydobytých nerostů se zvýší na zhruba jednu miliardu korun oproti výnosu z roku 2013, který činil zhruba 596 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů by se měl zvýšit na zhruba na 576 mil. Kč oproti 149 mil. Kč v roce 2013. Zbývající část výnosů vždy připadne obcím.

K dosažení tohoto cíle je nezbytné upravit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Konkrétní výše těchto sazeb dosud upravovala vyhláška, nyní se navrhuje, aby byly stanoveny nařízením vlády.