Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych zastoupil pana ministra zahraničních věcí, který je na zahraniční služební cestě, a okomentoval tento materiál. Sdělení Evropské komise o politice rozšíření EU pro rok 2019 bylo letos vydáno koncem května a EK v něm hodnotí aktuální stav rozšiřovacího procesu a pokrok jednotlivých aspirantských zemí. Rada EU pro obecné záležitosti v reakci přijala své závěry k rozšíření a stabilizačnímu a asociačnímu procesu dne 18. června. Rada potvrdila, že rozšiřování zůstává klíčovou politikou EU a představuje strategickou investici do míru, demokracie, prosperity, bezpečnosti a stability v Evropě. Ministerstvo zahraničních věcí připravilo rámcovou pozici ČR, která byla 22. července schválena na úrovni vládního výboru pro EU. Rámcové pozice byly projednány 6. srpna ve výboru pro záležitosti EU Senátu.
Mezi hlavní prvky letošní zprávy patří to, že Černá Hora a Srbsko jako přistupující země by měly vyvinout větší úsilí při plnění klíčových reforem, především v oblasti právního státu. Vnitropolitický vývoj v Turecku stále neumožňuje odblokovat přístupový proces, který od roku 2016 de facto neprobíhá. Severní Makedonie a Albánie splnily všechny nutné podmínky k zahájení přístupových rozhovorů. A integrační úsilí Kosova stále brzdí složité vztahy se Srbskem. Politika rozšiřování EU patří mezi dlouhodobé priority české zahraniční politiky. Pozice naší země k politice rozšiřování zůstává konzistentní. Sdílíme důraz na plnění principů právního státu jakož i ekonomický rozvoj a posílení konkurenceschopnosti.
Podmínkou integrace do EU je skutečný pokrok v reformách a v regionální spolupráci. Oceňujeme úsilí Černé Hory a Srbska v přijímání a provádění domácích reforem a věříme, že obě země budou pracovat na nápravě nedostatků identifikovaných EK. Pro Srbsko je rovněž důležité, aby pokročilo v procesu normalizace vztahů s Kosovem.
Turecko se bohužel od EU vzdaluje, i když je důležitým partnerem v řadě oblastí, jako je migrace, boj s terorismem, obchod či energetika. Pro zlepšení vztahů s EU je třeba, aby země pokročila v oblasti právního státu i v normalizaci vztahů s Kyperskou republikou. ČR podporuje zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Rozhodnutí Evropské rady v této záležitosti bylo letos bohužel již 2x odloženo, neboť zde zatím mezi členskými státy nepanuje konsensus. To podle nás vysílá špatný signál celému regionu a demotivuje země západního Balkánu v jejich reformách. My chceme, aby se EU posunula k pozitivnímu rozhodnutí co nejdříve a ČR je ochotna jednat o požadavcích Francie na úpravu metodologie přístupových jednání, ale jakákoli úprava této metodologie musí probíhat paralelně s běžícím přístupovým procesem. Nesmí to být nástroj pro zablokování procesu integrace zemí západního Balkánu do EU.
Pokračujeme v podpoře procesu integrace Kosova s tím, že pro pokrok je zapotřebí posun v normalizaci vztahů se Srbskem. A v tomto kontextu by Kosovo mělo přehodnotit rozhodnutí zavést cla na dovoz zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny. Co se hodnocení přihlášky Bosny a Hercegoviny týče, vítáme vydání souhlasu, věříme, že Bosně a Hercegovině poslouží jako návod, jak postupovat v procesu integrace do EU a při splnění všech podmínek plně podporujeme úsilí Bosny a Hercegoviny získat status kandidáta na členství v EU. Děkuji.
Psali jsme:
-634855457462810588.jpg&id=7919)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
