Ministr Hamáček: Vyjádřili jsme Řecku plnou politickou podporu

04.03.2020 10:34

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 4. března 2020 – informace vlády k situaci na hranici Řecka a Turecka

Ministr Hamáček: Vyjádřili jsme Řecku plnou politickou podporu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Hamáček

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abych vás stručně informoval o aktuální situaci na řecko-turecké hranici a o opatřeních, která Česká republika přijímá, popřípadě o tom, s čím jedu na mimořádnou radu ministrů vnitra, která se koná dnes odpoledne v Bruselu.

Co se týká aktuální situace, tak turecký prezident v pondělí znovu veřejně uvedl, že již otevřel turecké hranice miliónům migrantů do Evropy. Důvod, který uvádí, je, že Turecko nezvládá čelit migrační vlně z Idlíbu a že Evropská unie nesplnila své sliby pomoci Turecku.

Tato zpráva samozřejmě již od minulého týdne vyvolává migrační pohyby k turecké pozemní hranici s Řeckem. Podle našich odhadů se tam v blízkosti hranic nachází cca 10 tis. až 15 tis. migrantů, nicméně podle našich poznatků se nejedná o migranty ze Sýrie, protože turecko-syrská hranice je stále uzavřená a pokud se máme bavit o národnosti nebo státní příslušnosti, tak se jedná o státní příslušníky Íránu, Iráku, Pákistánu a Afghánistánu, popřípadě dalších států, ale tyto čtyři jsou nejvíce zastoupeny. Jak jsem řekl, nejedná se o migranty ze Sýrie, protože syrsko-turecká hranice je stále uzavřená.

Stalo se dokonce i to, že turecká státní televize TRT ve svém vysílání zveřejnila doporučené trasy pro migranty do západní Evropy. Reakce přišla okamžitě z Řecka a z Bulharska. Oba premiéři sdělili, že nedopustí žádné narušení vnější hranice Evropské unie a posílili ochranu hranic. O víkendu probíhaly a stále probíhají pokusy o prolomení turecko-řecké pozemní hranice, nicméně díky zásahu řecké policie a armády k tomu nedošlo.

V Řecku proběhla bezpečnostní rada státu. Přijali opatření ve smyslu posílení ochrany hranic, zastavili přijímání žádostí o azyl na jeden měsíc a snaží se realizovat okamžité návraty do Turecka. Současně si vyžádali pomoc v rámci evropských mechanismů, to znamená FRONTEX, popřípadě článek 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená solidární pomoc.

Řecku se dostalo velmi silné podpory jak ze strany čelných představitelů Evropské unie, ať je to předseda Rady, předsedkyně komise a další. Vyjádřili se k tomu čelní evropští státníci. Jak jsem řekl, ve středu, to znamená dnes, proběhne rada ministrů vnitra a v pátek i rada ministrů zahraničních věcí.

Turecko dále stupňuje tlak na Řecko.

Co můžeme dělat a co děláme. My jsme vyjádřili Řecku plnou politickou podporu a věřím, že toto bude i jeden ze závěrů rady ministrů vnitra, protože jsme přesvědčeni, že jenom silná podpora Řecka nám umožní, aby se neopakovala migrační krize z roku 2015. Nabídli jsme okamžitou finanční pomoc řecké straně. V rámci programu Ministerstva vnitra pomoc na místě máme alokované prostředky ve výši 1 mil. eur, které byly Řecku okamžitě nabídnuty. Nabídli jsme další expertní pomoc. My v současné době máme v Řecku 18 policistů v rámci Frontexu a my jsme v rámci aktivace jednotek rychlé reakce Frontexu připraveni nabídnout dalších 20. Reagovali jsme na žádost o humanitární pomoc tak, že řecká strana odsouhlasila materiál, který potřebuje a který je ochotna si převzít. Ten materiál bude vyskladněn ze zásob Hasičského záchranného sboru a pokud všechno půjde tak, jak má, tak do konce týdne by odjel do Řecka. To jsou kroky, které můžeme dělat okamžitě a také je činíme.

To samé platí samozřejmě pro Bulharsko, jakkoliv to není pod takovým tlakem jako Řecko, ale je potřeba vyjádřit politickou podporu i Bulharsku a z mého pohledu není možné zapomínat i na další státy, zejména na Severní Makedonii, protože ta je také pod tlakem, i když řekněme druhotným, protože to je tlak z Řecka na Severní Makedonii, nicméně i tam pomáháme. V loňském roce Makedonie rovněž dostala podporu z našeho rozpočtu ve výši 1 mil. eur, který by měl jít na boj proti převaděčům.

Z mé strany Česká republika dělá maximum pro to, aby se nezopakovala migrační krize z roku 2015. Jediné řešení, které je možné, je, že zvládneme ochránit vnější hranice Evropské unie. Já jsem přesvědčen i z reakcí řecké strany, že řecká strana tu věc bere naprosto vážně, je připraven nasadit veškeré síly a prostředky, které jsou potřeba, a jednotlivé členské státy v závislosti na řeckých požadavcích by měly být připraveny pomoci. Za Českou republiku říkám, že pomáháme a jsme připraveni pomáhat i do budoucna.

Já nechci předbíhat diskusi, ale chci poděkovat paní poslankyni, že se mnou zkonzultovala nebo že mi ukázala návrh usnesení. Pokud tedy návrh usnesení takto bude načten, myslím si, že to bude velmi silný politický signál za českou Poslaneckou sněmovnu jak vůči Řecku tak vůči Turecku i vůči našim partnerům v rámci Evropské unie, takže návrh usnesení, jak je připraven, já podporuji.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…