Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem zde jak včera, tak dnes trpělivě poslouchal debatu a vystoupení jednotlivých pánů poslanců a to, co zde zaznělo, nebo nic nového. Argumenty, které zde byly prezentovány, byly argumenty opakované, které zde zazněly už v předchozím čtení, zazněly rovněž na jednání výborů. My jsme se k nim jako Ministerstvo průmyslu obchodu, jako předkladatel několikrát poměrně obšírně vyjadřovali. Mohu to dokumentovat také na našich písemných vyjádřeních, naposledy z poměrně rozsáhlého písemného vyjádření našeho ministerstva ze srpna letošního roku. Přestože mám pocit, že na všechny výtky nebo výhrady, které zde zazněly, jsme odpověděli poměrně vyčerpávajícím způsobem, budu reagovat na některé otázky, které v diskuzi zazněly ať již včera od pana poslance Luzara, nebo dnes.

Pokud jde o oblast, která se týká zeměpisných označení, a výhrady o údajném malém počtu tzv. zeměpisných označení pro výrobky z České republiky v CETA. Bylo zde zmíněno, že nebudou chráněny například pohořelický kapr, český kmín a některé další produkty. Chtěl bych zdůraznit, že je chráněn taxativní seznam výrobků, který je navrhován za Evropskou unii v podobě tzv. short listu, tedy seznamu výrobků, jejichž ochrana má v daném případě ekonomický význam. Při každém vyjednávání, a netýká se to pouze dohody CETA, ale i dalších, je tento seznam položek posuzován individuálně s ohledem na teritorium druhé strany a v České republice je tato problematika vždy konzultována s těmi, jichž se tato problematika týká a mají o takovou ochranu zájem. Konečný seznam chráněných označení je výsledkem vyjednávání obou smluvních stran a v případě CETA, a to už zde také bylo zmíněno, se za Českou republiku podařilo prosadit dvě zeměpisná označení, a to české pivo a žatecký chmel.

Česká republika zpravidla usiluje také o ochranu označení českobudějovické pivo, budějovický měšťanský var nebo českobudějovické pivo. To se však prosadit nepodařilo. S ohledem na nízký ekonomický význam a nezájem o export do Kanady nepožadovali ostatní držitelé těchto ochranných zeměpisných označení ochranu právě těchto označení.

A pokud jde o otázku, zda může být tímto ohrožen národní podnik Budvar díky CETA, a to zde zaznělo z úst pana poslance Luzara, chci jednoznačně říci, že nemůže. Zeměpisné označení je dodatečný nástroj ochrany vyplývající ze zvláštního charakteru zboží právě díky jeho zeměpisnému původu. Kanada tento nástroj ve svém právním řádu neměla a nyní díky právě připravené dohodě CETA poskytuje ochranu těmto druhům vybraných výrobků. Pokud jde o spory, které vede Budvar, připomínám, že se jedná o spory o ochrannou známku, nikoliv o zeměpisné značení. Proto situace nemá na jeho postavení v Kanadě žádný vliv.

Pokud jde o další oblast, která zde byla zmíněna jak včera, tak dnes, to se týká otázky možnosti omezit nebo rozšířit zakázky strategického významu o tzv. offsety. Chtěl bych připomenout, že závazky v oblasti veřejných zakázek v rámci CETA jsou prohloubením již existujících závazků, které Evropská unie i Kanada vůči sobě mají v rámci existující dohody o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace. Nejedná se tedy o nic nového. Pokud je zakázka nad určitý objem, nesmí zadavatel zacházet se zahraničními účastníky jinak, míněno hůře, než s těmi domácími. Princip nediskriminace je jedním ze základních právních principů, který je obsažen nejen v dohodě CETA, ale i v evropské a národní legislativě. CETA se vztahuje na subjekty, které jsou výslovně určeny, a na dodávky zboží a služeb, pokud nejsou výslovně vyloučeny. CETA se tedy například nevztahuje na dodávky zboží s přesahem na národní bezpečnost. Jak zde zmiňoval pan poslanec Luzar, týká se to například zakázek v obranném průmyslu pro Armádu České republiky, kde se předpokládá, že tím zadavatelem bude Ministerstvo obrany České republiky, které jako ústřední orgán státní správy je přímo uvedeno zahrnutých entitách v jím zmiňované příloze 19.1 dohody CETA, a tato dohoda se na něj tak vztahuje. Nicméně je potřeba sledovat také tu druhou část, to je ta druhá příloha 19.4, která se věnuje zboží. Nevěnuje se státům, věnuje se zboží. A v té je uvedeno, že pokud je zadavatelem příslušné národní Ministerstvo obrany, tak se dohoda CETA vztahuje pouze na vyjmenované druhy zboží. Na základě přílohy 19.4 se CETA nebude vztahovat na výběrová řízení, například na bojové letouny, tanky nebo jaderné reaktory. CETA sice vylučuje možnost offsetů, neboli kompenzací národnímu hospodářství při nákupu ze zahraničí pro nákupy, které jsou předmětem dohody, jelikož se však CETA nevztahuje na výběrová řízení pro bezpečnostní techniku, to je ta výjimka 19.4, o které jsem hovořil, tento zákaz neplatí a je možné využít tzv. offsetů a zajistit tak zapojení českého průmyslu, pokud o to bude zájem.