Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já musím opravdu zareagovat a požádat kolegy z opozice, aby nedělali blbce ze sebe, ani z nás, ani z veřejnosti, případně ani... (Poslanci v levé části sálu tlučou do lavic.) případně ani z Ústavního soudu, protože nemůžete tady chodit dnes i včera a jedna část z vás tady přijde, tady veřejně řekne, že nemá zájem ten bod tady a tento program mimořádné schůze projednat. Někteří z vás tady před pár minutami řekli veřejně, že to chtějí obstruovat klidně do konce volebního období, a pak přijdou zase jiní vaši kolegové, kolegyně, a ti říkají - my chceme tady vést seriózní diskusi.

Tak si to, prosím, ujasněte. Nemůžete chtít obojí. Nemůžete tady přijít a říct, chceme to hodiny, dny, měsíce obstruovat a uděláme pro to všechno, i ty iracionální věci, které k tomu patří, a pak chodí jiná část z vás, která se tady tváří smrtelně vážně a říkáte, že chcete o tom vést věcnou diskusi. Toto jsou věci, které máte v rozporu. Tak si to ujasněte. Já jsem tedy rád, že někteří z vás to tady řekli na plnou... na plná ústa, řekli jste, co je váš (nesrozumitelné), já myslím, že to je důležité potom i pro to, když jednou toto bude Ústavní soud také přezkoumávat, že jste jasně vyjádřili, co byla vlastně vůle opozice, jak jste to mysleli. Děkuji za to, že jste to řekli naprosto otevřeně, je to důležité. Je důležité, aby toto vnímala i veřejnost, protože vy to nepředstíráte ani, vy jste to jasně řekli. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)