Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, Evropská komise představila na jaře letošního roku takzvanou Bílou knihu o budoucnosti Evropy, která má být příspěvkem k diskuzi o budoucím směřování Evropské unie. Jako podpůrný materiál připravila komise celkem 5 diskuzních dokumentů. Diskusní dokument o budoucnosti financí EU je posledním z nich a byl zveřejněn na konci června 2017. Evropská komise tímto dokumentem již chce zahájit diskuzi členských států evropských institucí o budoucím rozpočtu EU 27 na období po roce 2020.
Nyní bych vám rád představil hlavní návrhy komise, obsažené v Diskusním dokumentu. Dle komise by se financování mělo soustředit na oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou na úrovni EU. To je, evropský rozpočet by neměl nahrazovat výdaje národních rozpočtů. Z hlediska priorit budoucího rozpočtu EU je dle komise zapotřebí navýšit prostředky na financování nových výzev. To je např. řešení otázek vnitřní a vnější bezpečnosti, ochrany hranic, otázky spojené s migrací, výzkumem a vývoji v rámci obrany. V případě kohezní politiky navrhuje posílit vazbu na Evropský semestr a na doporučení Rady zvýšit míru národního spolufinancování. Evropská komise rovněž dává na zvážení, aby místo dosavadního sedmiletého období byl zaveden model 5 + 5, tj. revizí po 5 letech.
Nedílnou součástí rozpočtu EU je jeho příjmová strana, tj. platby do rozpočtu EU, která by měla být výrazně zjednodušena. Měly by se odstranit veškeré korekce, tzn. slevy na odvodech na příjmové straně rozpočtu EU. Diskutovat by se znovu mělo o možnostech zavedení nových vlastních zdrojů.
Pozice České republiky je v tomto okamžiku následující. Ministerstvo financí ve spolupráci s Úřadem vlády zpracovalo k Diskusnímu dokumentu o budoucnosti financí EU rámcovou pozici, kterou schválila vláda dne 25. září 2017. Nyní bych vás rád s hlavními body rámcové pozice seznámil.
Česká republika dlouhodobě podporuje zachování relativního objemu rozpočtu Evropské unie ve výši 1 % hrubého národního důchodu Evropské unie. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie, které by při zachování této relativní výše mohlo znamenat snížení celkového objemu rozpočtu EU v období po roce 2020 a na potřebu navýšit financování nových výzev, je fakt, že je Česká republika připravena diskutovat podmínky, za jakých by rozpočet EU mohl být vyšší než 1 % HDP EU.
Česká republika obecně podporuje, aby se v budoucnu posílily prostředky na financování nových výzev, např. vnitřní, vnější bezpečnost EU, ochrana hranic, řešení otázek spojených s migrací, posílení vnější činnosti EU. Na navýšení prostředků na tyto priority panuje v rámci EU obecná shoda.
Kohesní politiku považuje Česká republika za jednu z klíčových priorit pro vyjednávání budoucího rozpočtu EU. Prostředky by měly být primárně zaměřeny na rozvoj méně rozvinutých a přechodových regionů a méně rozvinutých členských států. Česká republika je připravena diskutovat propojení kohesní politiky s Evropským semestrem, nesmí to však mít vliv na hlavní zaměření kohesní politiky a ztížit její implementaci a programování. Společná zemědělská politika by stejně jako politika kohesní měla zůstat jednou z hlavních výdajových politik rozpočtu EU. Česká republika zde odmítá národní spolufinancování přímých plateb a zavedení jejich povinného zastropování.
Česká republika podporuje zachování sedmiletého finančního rámce a podporuje diskuzi o zjednodušení a sladění pravidel pro implementaci programů financovaných z rozpočtu EU. Česká republika podporuje reformu a zjednodušení příjmové strany rozpočtu, včetně odstranění všech korekcí, to znamená slev na odvodech, které mají vybrané členské státy. Financování rozpočtu EU by mělo být primárně založeno na tradičních vlastních zdrojích, tj. výběru cel na vnějších hranicích EU a zdroji z hrubého národního důchodu. Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
