Uvědomil jsem si v rámci té diskuse, že jsem zapomněl odpovědět na několik otázek. Jednak to byla otázka těch veřejných statků. Zazněla tady srovnání chleba, vody a elektřiny. Někteří ekonomové říkají, že co je zadarmo, je bezcenné. Když je to bezcenné, plýtvá se tím.

Chápu společenskou poptávku ve smyslu, že musíme zajistit dostupnost, a to je to, o co se naše vláda od začátku snaží. To znamená, aby tuto zimu, bez ohledu na problémy v celé Evropě, byl dostatek plynu, dostatek elektřiny i dostatek tepla.

Otázka, kolik ta elektřina, kolik ten plyn má stát, to je otázka druhá. Jenom říkám, že i cena má určitý regulační charakter ve smyslu úspor a spotřeby. Je to částečně odpověď na to, co tady zaznělo. Víme, že úspora energií v tomto roce bude, protože lidé šetří energií, díky tomu, i cena, kterou jsme nastavili, má být taková, že určitě nebude nebude motivovat k tomu, aby se plýtvalo, ale bude motivovat k úsporám. Zazněla tady otázka, jestli chceme motivovat lidi nebo firmy ještě k větším úsporám, a to je například finančně za ty úspory kompenzovat. Tou otázkou se teď velmi intenzivně zabýváme, ale narážíme na velké nebezpečí morálního hazardu a zneužívání některých subjektů, které by mohly třeba nutit právě v rámci úspor odběratele k tomu, aby tak jako akceptovali až nepřijatelné podmínky.