Ministr Šmíd: U filmového restaurování nemá být kritériem nejnižší cena, což se stalo

25.01.2018 20:19

Odpověď na ústní interpelaci od poslance Petra Gazdíka na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 25. 1. 2018

Ministr Šmíd: U filmového restaurování nemá být kritériem nejnižší cena, což se stalo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Ilja Šmíd
reklama

Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, ctihodné shromáždění, já bych rozdělil odpověď na dvě části. V té první části bych chtěl říci, že problematika digitálního restaurování filmů má několik rovin. Především je třeba vycházet ze skutečnosti, že filmy vyrobené do roku 1991 jsou ve správě státu a právě práva výrobce k nim u filmů vyrobených do roku 1964 vykonává Národní filmový archiv a v případě filmů vyrobených od roku 1965 do roku 1990 Státní fond kinematografie.

Samotné filmové kopie spravuje Národní filmový archiv, což je příspěvková organizace Ministerstva kultury.

Je třeba říci, že současné technologie, a je jich více, významně ovlivňují možnosti šíření a konzumace audiovizuálního obsahu. Jsou zde dostupné velkoformátové obrazovky s vysokým rozlišením, online šíření, digitální kina. A tyto technologie vyžadují přepis původních filmových pásů do digitálního formátu, a to buď zjednodušeně bez náročnějších úprav do HD formátu, nebo v restaurované podobě v nejvyšším rozlišení 4K.

Tento druhý způsob směřuje k maximálnímu možnému přiblížení původní podoby díla s možnostmi distribuce prostřednictvím současných nejvyspělejších technologií, ovšem je finančně velice náročný. Cena jedné digitalizace je zhruba 1 mil. korun a je třeba si uvědomit, že film je vlastně po naskenování všech dostupných a relevantních původních originálů /někdy je jich méně, někdy více/ třeba zkontrolovat a políčko po políčku barevně a zvukově korigovat.

Právě finanční náročnost znamená, že k digitálnímu restaurování se přistupuje jednorázovými projekty. Od roku 2011 probíhala spolupráce Karlovarského filmového festivalu, nadace České bijáky a Národního filmového archivu a podařilo se například uvést restaurované filmy jako Markéta Lazarová a Všichni dobří rodáci.

Dále je třeba zmínit spolupráci v rámci projektu Plzeň - hlavní město kultury 2015 nebo spolupráci s Muzeem Karla Zemana a konečně i jednorázové projekty z loňského roku, jako byly Obchod na korze a Černý Petr. Všechny tyto projekty se setkaly s kladnou odezvou. Ministerstvo kultury na řadě z nich finančně spolupracovalo a jsou příslibem dalších úspěšných projektů.

A teď vlastně k té vaší otázce. Vedle těchto projektů je třeba samostatně zmínit projekt financovaný z podpory Norských fondů, v rámci kterého Národní filmový archív digitálně restauroval 14 filmů, kdy celkové náklady činily 26,5 mil. korun. Výsledek se ale nesetkal s jednoznačně pozitivním ohlasem, kdy některé z restaurovaných filmů sice sklidily úspěch na mezinárodní úrovni, jako například Ikarie XB 1 v Cannes, avšak některé byly tuzemskou odbornou veřejností kritizovány. Můj předchůdce pan ministr Herman proto ustavil expertní skupinu, která identifikovala problémy provedené digitalizace a stanovila doporučení, která by mohla být institucemi provádějícími digitální restaurování do budoucna využívány.

Tenhleten projekt byl vlastně vysoutěžen a zvítězila jedna skupina, jsou to ti maďarští tvůrci, kteří právě prováděli tuto digitalizaci. Současně s tímto projektem ovšem probíhal výzkumný projekt právě toho programu národní a kulturní identity, v rámci kterého vzniklo několik dalších metodik pod jednotným názvem Metodika digitálně restaurovaného autorizátu, DRA. Dílčí metodiky technického charakteru jsou obecně použitelné, nicméně DRA jako celek je těžko aplikovatelná v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Totiž ty výsledky práce výzkumu byly ministerstvu předloženy v polovině roku 2017, tedy v době, kdy už byl původní projekt NFA, který jsem zmiňoval, ukončen. Čili problém je ten, že vlastně při té soutěži, která byla jako první, se postupovalo podle zákona o veřejných zakázkách. A já si myslím, že je to skutečnost, kdy je třeba se zamyslet nad tím, jestli režim zákona o veřejných zakázkách a to nastavení kritérií platí pro všechno. Jestli to platí pro stavby, ale zároveň i pro kulturní projekty, jako je digitalizace filmů. Měli bychom se zamyslet, jestli třeba právě u tohoto typu projektu, jako je národní kulturní poklad, projekty ochrany památek, ale třeba i ta digitalizace kulturního dědictví včetně filmového restaurování má být zde vždy nezpochybnitelným kritériem nejnižší možná cena, což právě v tomto případě bylo. (Upozornění na čas.) Ministerstvo kultury je ve spolupráci se Státním fondem kinematografie řešilo a ten postup jiný není možné řešit, protože by to bylo obcházení zákona o veřejných zakázkách. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ODS: Novým předsedou senátorského klubu byl zvolen Martin Červíček

18:17 ODS: Novým předsedou senátorského klubu byl zvolen Martin Červíček

Senátorský klub ODS na středečním jednání zvolil novým předsedou senátora Martina Červíčka. Post prv…