Zdejší heroický boj sedmi československých parašutistů s nacistickou přesilou v červnu 1942 i oběť malé pravoslavné církve v následných represích za pomoc těmto mužům jsou dnes již známé a respektované.

Málokdo popírá fakt, že operace Anthropoid, vrcholící 27. května 1942 útokem rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na nacistického zločince - architekta holokaustu a autora plánů na likvidaci českého národa - Reinharda Heydricha, patří k největším úspěchům evropského hnutí odporu během druhé světové války.

Mrzí mě však, když občas čtu, že Gabčík a Kubiš „spáchali atentát“. Podobnou formulaci je třeba kategoricky odmítat. Nešlo o kriminálníky, anarchisty či teroristy, kteří atentáty „páchají“, ale o vojáky regulérní armády okupované země, kteří v době kruté války plnili bojový úkol.

Dalším přetrvávajícím negativním pohledem na útok na Heydricha je poukazování na krvavou odplatu nacistů v podobě likvidace Lidic, Ležáků a poprav stovek příslušníků domácího odboje. Ano, účet za útok na Heydricha byl krvavý, ale je třeba si jasně uvědomit, že pasivita vůči nacistům nebyla řešením. „Češi představují cizí těleso uprostřed německého společenství. Pro oba zde není místo. Jeden musí zmizet,“ prohlásil Adolf Hitler o soužití Čechů a Němců. Heydrich jeho slova chtěl proměnit v činy. Útok na něj byl odpovědí, že český národ neskloní hlavu na popravčí špalek bez odporu.