Důvodem je potřeba snížení škod, které zvěř způsobuje v zemědělství a na lesních porostech, zejména na stromcích vysazených na holinách po suchu a kůrovci. Myslivci přitom budou využívat elektronický systém Evidence myslivosti. Novelu mysliveckého zákona schválila vláda.
Novela mysliveckého zákona připravená Ministerstvem zemědělství má především usnadnit lov spárkaté zvěře. Myslivci budou například mnohem jednodušším způsobem dokládat úlovky. Budou moci využít mobilní aplikaci v telefonu, s jejíž pomocí vyfotí ulovenou zvěř. Fotky pak během 24 hodin pošlou mysliveckému hospodáři, který je po kontrole přepošle státní správě myslivosti (obec s rozšířenou působností) k evidenci.
„Podle současných zákonů musí myslivci jednou měsíčně odevzdávat papírové hlášení o lovu. Oproti tomu bude aplikace v telefonu a elektronická evidence administrativně jednodušší, levnější a prakticky stále aktuální,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Systém Evidence myslivosti pod správou Ministerstva zemědělství bude také obsahovat kompletní myslivecké plánování a informace o škodách způsobených zvěří. Orgány státní správy myslivosti budou mít možnost průběžně z elektronických hlášení vyhodnocovat plnění plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření. Prostřednictvím elektronické evidence budou spolu komunikovat a vést veškerou administrativu myslivci, státní správa, veterinární správa a policie.
Skutečný stav lesa bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. „Pokud by byl někde les nadměrně poškozený, nařídí orgán státní správy myslivosti zvýšení lovu. Za nesplnění plánu mohou být myslivci nebo myslivecké spolky pokutováni až do výše 200 tisíc korun. Stejně vysokou sankci budou muset zaplatit, pokud opakovaně nesplní opatření ke snížení stavu zvěře, které jim nařídí orgán státní správy myslivosti,“ uvedl ministr Toman.
Ministerská novela je také reakcí na už schválenou poslaneckou novelu zákona, která by měla začít platit od listopadu 2021. Ta například po myslivcích vyžaduje, aby ulovení zvěře složitě dokazovali takzvanými markanty (odříznutými částmi ulovené zvěře). Počítá také s tím, že by plán lovu musely stanovit obce s rozšířenou působností. Vycházely by přitom z posudků, které by musela zajistit a zaplatit státní správa vždy jednou za pět let pro každou honitbu zvlášť. To by při počtu přibližně 5 700 honiteb v ČR znamenalo náklady kolem 1,7 miliardy korun.
MZe chtělo novelou také maximálně otevřít možnosti lovu. Nově se tak umožňuje lov v noci, během sklizně nebo s pomocí noktovizorů (zařízení pro lov v noci). Ministerská novela by měla začít platit rok poté, co ji schválí poslanecká sněmovna. Od té chvíle by byla také zrušena všechna nákladná ustanovení posledního poslaneckého návrhu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
