Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.

„Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění, příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.

Původní historický seznam vhodných lokalit v Generelu obsahoval 486 míst a postupně byl omezován následkem námitek obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011. Proto MZe na základě jednání Národní koalice pro boj se suchem loni v květnu navrhlo počet lokalit rozšířit, neboť bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v ČR, zejména pro budoucí generace.

„Po diskusi se státními podniky Povodí jsme nejprve navrhli rozšíření Generelu o 47 dalších lokalit, které byly projednány s Krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením. Tato jednání schválila a podpořila navýšení Generelu o 31 lokalit, které tedy do něj budeme chtít zařadit,“ uvedl ministr Toman.